Čeština v době jazykových modelů: Výzva nebo výhoda?
Čeština
V době, kdy umělá inteligence stále víc proniká do našeho každodenního života a jazykové modely jako ChatGPT se stávají běžnou součástí digitální komunikace, se nabízí otázka: Jak si v tomhle novém světě stojí čeština? A může být její bohatá historie a kulturní zázemí výhodou?
Jazyk není jen prostředek pro sdělování informací. Je to způsob, jak vnímáme realitu, jak přemýšlíme, tvoříme, sníme i pochybujeme. Každý jazyk má svá specifika – jinak staví věty, jinak vyjadřuje emoce, jinak pracuje s časem nebo identitou. Čeština, se svou ohebnou gramatikou, zvukomalebností a bohatou slovní zásobou, nabízí jedinečný způsob pohledu na svět. A právě to je v době umělé inteligence důležitější, než se může zdát.
Většina současných velkých jazykových modelů je primárně trénována na anglických textech. To znamená, že angličtina má v AI světě náskok – co do množství dat, jemnosti porozumění i stylu generovaného textu. Čeština je v tomto ohledu jazyk menšiny. Ale právě to může být i její výhoda. V prostředí, kde hrozí kulturní unifikace, může každá jazyková odlišnost představovat cenný zdroj diverzity – jazykové, kulturní i myšlenkové.
Čeština má bohatou literární tradici. Od středověkých kronik a duchovních textů přes barokní kazatelství, národní obrození, až po moderní autory jako Karel Čapek, Bohumil Hrabal nebo Václav Havel. Každá doba zanechala v jazyce stopy svého myšlení, svého stylu i ducha. Jazykové modely, které se učí z tohoto obsahu, mají šanci nasáknout nejen jazykovou strukturu, ale i kulturní duši národa. A pokud se budou modely učit i ze současné české tvorby – ať už beletristické, publicistické nebo třeba blogové – bude se jejich znalost češtiny prohlubovat a zlidšťovat.
Technologie se učí z toho, co jim dáme. Pokud chceme, aby umělá inteligence rozuměla češtině skutečně do hloubky, nestačí jen překládat anglické texty. Musíme vytvářet originální český obsah – psát, mluvit, tvořit. To znamená nejen vydávat knihy nebo články, ale i používat češtinu v digitálním prostoru: na sociálních sítích, ve hrách, v podcastech, v diskuzích. Každý nový text je jako jedno slovo ve slovníku budoucnosti.
Čeština má šanci v digitální éře nejen přežít, ale i vyniknout. Ne skrze kvantitu, ale kvalitou a hloubkou své kultury. Aby k tomu ale došlo, je třeba ji dál aktivně používat, rozvíjet a tvořit v ní nové věci. Protože umělá inteligence nebude chytřejší, než jak chytří budou lidé, kteří ji učí. A jazyk je základem toho učení.
