Státní služba v tričku rebelie: Etický paradox Otakara Foltýna
Strategická komunikace
V módě jsou v posledních letech všelijaké výkřiky. Jednou je to „SVOBODNÉ VOLBY“, jindy „MAKE AMERICA GREAT AGAIN“ – a někdy prostě „FUCK YOU PUTIN“. Tričko s tímto nápisem a stylizovanou kostlivou rukou, která drží prostředníček, se nedávno rozšířilo na internetu a vyvolalo typickou otázku: Je to ještě svoboda projevu, nebo už jen sprostota? A vadí nám víc vulgarita, nebo to, že ji někdo namíří proti konkrétní politické osobě?
Politická trička nejsou žádný nový vynález. Od Che Guevary přes „I can’t breathe“ až po ukrajinské symboly solidarity – oblečení už dávno není jen módní doplněk, ale nositel postoje. Mnozí lidé používají triko místo transparentu a místo megafonu. Jenže zatímco transparent na demonstraci rychle zmizí, tričko nosíte i do tramvaje, do kavárny nebo na návštěvu k babičce. A tady už začíná být zajímavé, kde končí soukromý protest a začíná veřejný prostor.
Otakar Foltýn (*1976, Jihlava) je právník a důstojník Armády České republiky. Působil jako náčelník Vojenské policie, sloužil v misích NATO a od roku 2023 pracuje ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky. V roce 2024 byl jmenován prvním koordinátorem strategické komunikace Úřadu vlády. Vedle toho působí jako vyučující na Filozofické fakultě UK a expert na hybridní konflikty. Jinými slovy: veřejná osoba s vysokou odpovědností vůči státu, jeho mezinárodní reputaci a občanské kultuře.
Otakar Foltýn může říct: „Jsem tady jako civilista, bezpečnostní analytik, soukromá osoba.“ Ale otázka zní: Může se člověk ve vysoké státní funkci opravdu svléknout ze své role jen tím, že si sundá uniformu a oblékne tričko s vulgaritou? Formálně ano, fakticky sotva. Je to podobné, jako když politik řekne něco nevhodného „jako občan“ – veřejnost a média to stejně budou číst jako výrok ministra, diplomata, generála. Čím výše stojíte, tím méně platí „můj osobní názor“.
Pokud Foltýn vystoupí ve veřejném prostoru, byť „soukromě“, s tričkem obsahujícím vulgaritu, vysílá tím silný signál:
Odmítá diplomatickou zdrženlivost – což je v pozici spojené s komunikací vlády dosti problematické.
Normalizuje polarizaci a vulgaritu v prostředí, kde by měl spíš hasit konflikty než je rozdmýchávat.
Znejasňuje roli státního úředníka – lidé přestávají rozlišovat, co je osobní názor a co vládní postoj.
Navíc: tričko s nápisem „FUCK YOU PUTIN“ je nejen politické, ale i geopoliticky výbušné. Pokud by si ho oblékl student, je to protest. Pokud si ho obleče vládní komunikátor, je to diplomatický incident „na doma“. Foltýnova obrana by mohla znít: „Já se v tu chvíli nevyjadřuji za stát.“ Ale co kdyby například:
diplomat vystoupil v tričku „FUCK YOU ISRAEL“?
důstojník NATO v tričku „FUCK YOU CHINA“?
koordinátor genderové rovnosti v tričku „FUCK YOU TERFS“?
Tady už by se to nebralo jako svoboda projevu, ale jako důvod k vyhazovu. Tak proč by u „FUCK YOU PUTIN“ měl platit jiný standard? Můžeme to říct jinak? Ano. Například etická verze protestního trička může znít: NO TO TYRANNY: GLORY TO THE HEROES. A místo zdviženého prostředníčku – kostlivá pěst se stužkou v ukrajinských barvách. Stejně silné poselství – jen bez vulgarity. A především, bez rizika, že tím reprezentant státu sám zpochybní jazyk, který má hájit.
Otakar Foltýn si může obléknout, co chce. Ale čím vyšší funkce, tím méně funguje výmluva „já tady nejsem za stát“. Strategická komunikace není jen o tom, co říkáme. Ale jakým tónem, v jakém obleku – a někdy i na jakém tričku. Tričko „FUCK YOU PUTIN“ tak u Otakara Foltýna není jen výrazem postoje – je to test, zda máme stejný metr pro každého, nebo jen pro ty, kteří vulgaritu používají k „našemu“ účelu.
