Putna rozhořčen hanebnou demonstrací
Otevřu mobil a vykoukne na mě upoutávka na text s názvem: Komentář: „Heidegger za mír, totiž za russkij mir“. Neodolám. Jako někdo, kdo se pohybuje ve svém mentálním nastavení — odborně řečeno v Gadamerově hermeneutickém kruhu — si automaticky pomyslím: „Co je to zase za vola?“ Hned ale, ještě dřív než čtu dál, se omlouvám autorovi. Myšlenka přišla rychleji, než jsem stihl objevit jméno pisatele. Kdyby to bylo obráceně a já věděl, že to napsal profesor a vysokoškolský pedagog, určitě bych to četl jinak.
Vyzbrojen tímto poznáním se tedy pouštím do čtení textu. Komentář začíná takto:
„V den výročí konce druhé světové války se v srdci Prahy odehrála hanba. Ultrapravice pořádala shromáždění za naši rezignaci před ruskou agresí – jejím jazykem: ‚za urovnání vztahů s Ruskou federací.‘“
Hanebnosti všeho druhu mě vždy zajímaly, proto čtu dál:
„Uprostřed té pražské hanby se odehrála jedna obzvláštní hanbička, širší veřejností nepostřehnutá. Mezi známými postavami české proruské scény promluvil i filozof Ladislav Benyovszky, docent a bývalý děkan Fakulty humanitních studií.“
Hanebnost zde nabývá konkrétních rozměrů a personifikuje se do Benyovszkyho a jeho hanebných vyjádření. Profesora očividně vytočilo doběla, že docent ve svém projevu volá po míru. To už si Putna asi nemohl pomoci, chopil se obrazně pera a zplodil tento pozoruhodný text.
Pak svůj komentář graduje k závěru, že Benyovszky, který se celoživotně zabývá fenomenologií a Heideggerem, podléhá temným vizím přítomným v Heideggerových Černých sešitech, které byly nedávno vydány i u nás:
„A jako vábení německého nacismu – více či méně, trvale či dočasně – podléhali Heidegger či C. G. Jung, či Jakub Deml, tak i nyní vábení ruské propagandy podléhají leckteří, u nichž bychom to nečekali.“
Tady jsem trochu znejistěl. Nevím, proč do toho namočil i Junga, ale asi by se u něj taky něco našlo — je o něm známo, že to byl přemýšlivý člověk, a ti jsou podezřelí už jen tím, že jsou.
Profesor Putna mě zaujal už v minulosti. Líbí se mi, že otevřeně deklaruje svou příslušnost ke gay komunitě, ale to není hlavní důvod mého zájmu. Zaujalo mě, že je gay a zároveň křesťan — k tomu katolík, což mi úplně nejde do hlavy. Asi proto, že nejsem profesor literatury a vysokoškolský pedagog.
A protože jsem tak trochu šovinistické prase — s tím už ale ve svém věku nic moc neudělám — vidím v tom určitý rozpor. Stále se ptám: Jaká musí být hermeneutika homosexuála, když poslouchá v kostele kázání hezkého kněze? Co se týče mne — když jsem byl v pubertě, díky tomu, že měla naše učitelka hezká prsa, jsem tehdy vůbec nepochopil Mendělejevovu tabulku. Připouštím, že jsem nepatřil k nejbystřejším, ale pokud se na Mendělejevovu tabulku podívám střízlivýma očima, nezastřenýma tím, že má učitelka hezké poprsí a že Mendělejev byl Rus, pak se dá celkem rychle pochopit. No vidíte, a já málem propadl.
Tento příliš osobní komentář komentáře jsem napsal trochu v duchu dekonstrukce — takže to, co čtete, není vůbec to, co čtete, ani to, co nečtete, ale něco mezi tím. Pan Putna je ale profesor. Tomu by to bylo jasné.
Pokud bych ale byl profesor jako Putna — což je legrační představa, když si vzpomenu, co bez grantů dřív vydělávali — vyjádřil bych svůj dojem z jeho komentáře asi takto:
Fenomenologie a existencialismus nejsou ideologiemi ruské propagandy
Fenomenologie je filozofická metoda zaměřená na popis a analýzu prožitků a vědomí, nikoli na politické ideologie či propagandu. Současný konflikt na Ukrajině nelze zjednodušeně vysvětlovat skrze fenomenologické nebo existencialistické školy filozofie, protože jejich témata jsou zcela odlišná a zaměřená na individuální zkušenost, nikoliv geopolitiku.
Spojování Heideggera s aktuální politikou je anachronismus a záměrná manipulace
Heideggerova filozofie byla historicky kritizována za jeho osobní angažmá v nacismu, ale redukovat současnou proruskou rétoriku na „heideggerovskou linii“ je zjednodušení a snaha vytvořit ideologický pelmel, který má spíše za cíl diskreditovat oponenty než skutečně vysvětlit jejich postoje.
Kritika Benyovszkého jako akademika a filozofa je nepřiměřená a neobjektivní
Ladislav Benyovszky jako filozof se zabývá komplexními otázkami identity, kultury a tradice, a není možné jeho názory redukovat na pouhé „papouškování“ propagandy. Tento způsob argumentace více odráží snahu znehodnotit intelektuální diskusi než vést věcný dialog.
Varování před „nákazou ruské propagandy“ může být zneužito k cenzuře a potlačení odlišných názorů
V demokracii je důležité umožnit pluralitu názorů a otevřenou debatu, i když jsou některé názory kontroverzní nebo nepopulární. Odsuzování lidí bez hlubší analýzy jejich argumentů může vést k polarizaci společnosti a oslabení veřejného diskurzu.
Putnova interpretace zamlčuje složitost současné geopolitické situace a kulturních fenoménů
Současný konflikt na Ukrajině je mnohovrstevnatý a nelze jej jednoduše vysvětlit pouze jako střet ideologií nebo kulturních tradic. Redukce na binární „my versus oni“ a „dobrý Západ versus zlý Východ“ je zjednodušující a nevede k pochopení skutečných příčin a možných řešení.
Odkazy:
Seznam Zprávy – Komentář: Heidegger za mír, totiž za russkij mir
Martin C. Putna – Wikipedie