Bidet ze zlata
Zlatý bidet, objevený v Kyjevě při nedávné „korupční aféře“, představuje další milník v dějinách umění. Na začátku dvacátého století Marcel Duchamp přesunul obyčejný porcelánový pisoár do galerie a označil jej za umělecký předmět. Tímto gestem demonstroval zásadní posun ve vnímání toho, co je – a co není – umění. Dílo se přestalo chápat jako výjimečný produkt jedince obdařeného zvláštní schopností zachytit náladu či myšlenku, která běžným lidem uniká. Umění se v jeho pojetí stalo všudypřítomným, připomínalo dávno zapomenutou schopnost většiny lidí být si vědom své jedinečnosti a cenit si vlastního vidění světa – podobně, jako si ceníme van Gogha. To se odehrálo už před více než sto lety.
Nyní však, v souvislosti s ukrajinskou korupční kauzou, byl kromě hromad peněz a zlatého záchodu objeven i zlatý bidet. Předmět denní potřeby – podobně jako Duchampův pisoár – tentokrát vyvedený ve zlatě. Světová veřejnost se nad tímto nálezem pohoršovala a vnímala jej jako symbol úpadku politického vedení. I u nás se objevili kritici, kteří nepochopili, že zlatý bidet posouvá umění do nové éry. Není to objekt vytržený ze svého prostředí a přenesený do galerie, ale předmět, který zůstává na svém místě. Je ze zlata, drahého kovu, a přitom plní svou funkci. Používají jej významní funkcionáři, hrdinové i další osobnosti. Symbolika bije do očí.
V této skupině mocných se objevil někdo, kdo projevil citlivost vůči dlouhodobému napětí v umělecké komunitě. Potřeba nových forem sebevyjádření čekala pod povrchem už od dob Duchampa – a nyní konečně někdo s mimořádným citem pro skryté trendy doby na to přišel. Neváhal a navzdory riziku nepochopení průměrného člověka z ulice nechal instalovat zlatý záchod i zlatý bidet do soukromých prostor. Levné to jistě nebylo, ale kdo řeší cenu, když jde o umění. Porcelánový Duchampův pisoár už odzvonil, dnes nevypovídá nic, co bychom nevěděli. Zato zlatý bidet z Ukrajiny, sloužící reálné potřebě, je odvážný, smělý a umělecky jedinečný čin. Nové objevování hranic možného.
Zatímco průměrný znalec umění stále vstřebává otřes, který Duchamp způsobil svým pisoárem, avantgardní veřejnost už přemýšlí, co přináší toto nové gesto. Hledá se správné slovo pro nové období v dějinách umění. Fouvismus, expresionismus, abstrakce – tato označení se ujala a dnes běžně používají. Jak však pojmenovat novou epochu? „Období Zlatého bidetu“ zní příliš prozaicky. „Sračky ve zlatě“ – to už je lepší: surrealistické, úderné a snadno zapamatovatelné.
Jako vždy, než se nové označení uchytí, musí uplynout čas. Možná až jednou nastane mír na Ukrajině a začne se mluvit otevřeně, se znalostí všech souvislostí, vznikne i to správné slovo. A dějiny kultury tak získají nové označení, které přesně vystihne tento epochální posun iniciovaný avantgardou z východu.
Zdroj:Zlaté záchody, bidety a tašky plné peněz: Korupční kauza otřásá Ukrajinou