Po telefonátu Trump - Putin

Glosa

Po přečtení první informace o TF rozhovoru mezi prezidenty USA a Ruska na Trumpově účtu na síti Truth Social se člověk neubrání dojmu, že „byznys je až na prvním místě“.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

19. května v 21:12

1 komentář

Hovoří-li někteří odborníci, že Trumpova zahraniční politika je především transakcionistická (a o to méně hodnotová), tak právě dostali další podpůrný argument. V kontextu toho, co se na Ukrajině stalo 24. února 2022, a stále děje, působí následující Trumpovy věty až cynicky: „Rusko chce po skončení této katastrofální »krvavé lázně« uskutečnit rozsáhlé obchody se Spojenými státy, a já s tím souhlasím. Rusko má obrovskou příležitost vytvořit značné množství pracovních míst a bohatství. Jeho potenciál je neomezený. Stejně tak může Ukrajina výrazně profitovat z obchodu při obnově své země.“

Žádné odsouzení agresora, žádný tlak na to, aby se stáhl z výsostného ukrajinského teritoria, žádná jasná podpora obránce před ruským vetřelcem. Nic z toho, ani náznakem. Trumpovo uvažování je jiné. Válku je třeba ukončit – v podstatě jakkoli – proto, že její pokračování je překážkou realizace skvělých obchodů. Když mluví zbraně, nejenže mlčí Múzy, jak hlásá jedno otřepané tvrzení, ale postižen je i byznys. Proto je zapotřebí prosadit mír. Obávám se, že za jakoukoli cenu. Asi jako v Mnichově 1938: mír za cenu zmrzačení Československa. Bude v zájmu byznysu - pardon, míru - zmrzačena i Ukrajina? To je, oč tu běží. Nikoli o jakýkoli konec válčení.

Sám pro sebe nazývám tuto politiku neoappeasementem.

Že se v Trumpově zmíněném postu z 19. května duch appeasementu objevil, dokazují i jeho další věty: „Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou začnou okamžitě. Informoval jsem o tom prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, předsedkyni Evropské komise…“ Zní to zlověstně (jako sdělení v Mnichově čs. delegaci, na čem se mocnosti „o nás bez nás“ dohodly) i groteskně (jako když třetí osoba sdělí po rozhovoru se slečnou X panu Y, že se z ní zítra žení).

Idealistické lpění na hodnotách, jejich sveřepé prosazování bez ohledu na realitu, může být ke škodě věci. Totéž platí právě tak, když hodnoty a principy nahradí pouze a jen zájmy byznysu. Byznys jistě ano, ale až po uzavření spravedlivého míru. A tím rozhodně není odměna pro vetřelce za agresi.

●