Ruský špion Švejk a pád mocnářství

Bezpečnostní analytik pracující pro Ministerstvo vnitra nedávno v médiích prohlásil, že se v České republice pohybuje velké množství ruských agentů, kteří o tom často ani nevědí! Rusko se prý bude snažit ovlivnit volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít,“ říká Jan Paďourek. (dostupné zde)

A na to bychom si měli dát pozor! Něco o tom vědí v Rumunsku, kde se prezidentské volby konaly tak dlouho, dokud nevyšly přesně podle představ „demokratů”. Naštěstí to nakonec dobře dopadlo a demokracie byla zachráněna.

„Umíte rusky?“ „Neumím.“

Při takzvané budějovické anabázi doputoval dobrý voják Švejk až do Putimi, kde byl zatčen a vyslýchán, neboť jej považovali za ruského špiona. Strážmistr Flanderka poté dospěl k tomu, že se jedná o zvlášť rafinovaného špiona. Na otázku „Umíte rusky?“ odpověděl totiž „Neumím.“ Všechno přiznal, ale to nejdůležitější nepřiznal…

„Pravda, že v Rusku se pije mnoho čaje? Mají tam také rum?“

„Rum je po celým světě, pane vachmajstr.“

„Jen se nevykroucej,“ pomyslil si strážmistr…

Švejk byl podezírán ze špionáže. A jak jsme se právě dozvěděli, dnes se také mezi námi nachází mnoho ruských agentů. Proto musíme být velmi obezřetní, neboť nikdy nevíme, zda ten, se kterým právě mluvíme, není jedním z nich. Podezřelí jsou úplně všichni!

„Jsou v Rusku hezké holky?“

„Hezké holky jsou po celým světě, pane vachmajstr.“

„I ty chlape,“ pomyslil si poznovu strážmistr, „ty bys se chtěl teď nějak rád z toho dostat.“

Teď mě napadá taková kacířská myšlenka. Neumím sice rusky, ruštinu jsem se učila jen krátce na základní škole, v Rusku jsem nikdy nebyla a nemám k němu žádný vztah, tedy kromě klasické ruské literatury, neboť jsem knihomol, ale přece jen, co kdyby… Jak má člověk vědět, že není agentem, když to může být i nevědomé?

Kriminalistika záleží na chytrosti a vlídnosti. Viděli to, jak jsem ho utopil přívalem otázek. Kdo by si to byl o něm myslel. Vypadá tak pitomě a hloupě, ale na takové lidi se právě musí zchytra.

Toto je vážná věc, kterou zodpovědný občan nemůže brát na lehkou váhu. Pro jistotu doporučuji každému, aby si položil následující otázky:

Kritizujete někdy vládu nebo Evropskou unii? Odmítáte Green Deal, migrační pakt a genderové ideologie? Chcete zachovat českou korunu a právo veta v EU? Odmítáte masivní zbrojení a nechcete podporovat žádnou válku? Věříte v konspirační teorie, které se často stávají pravdou?

Pokud jste na některé z těchto otázek odpověděli kladně, urychleně o tom informujte plukovníka Foltýna!

„Co jste chtěl dělat u 91. regimentu?“

„Chtěl jsem jít s ním na front.“

Strážmistr se spokojeně zadíval na Švejka a poznamenal; „To je správné. To je ten nejlepší způsob dostat se do Ruska. – Opravdu velice dobře vymyšleno,“ zářil strážmistr, pozoruje, jaký účinek mají jeho slova na Švejka.

Nemohl však z něho vyčíst nic jiného než naprostý klid.

Koordinátor strategické komunikace pak rozhodne, zda bude nutné vykopat hluboký příkop a uvrhnout vás do karantény, nebo je ještě možná převýchova. Potom budete muset navštěvovat kurz mediální gramotnosti…

„Ten člověk nehne ani brvou,“ hrozil se v duchu strážmistr, „to je jejich vojenská výchova. Já být v jeho situaci a mně tohle někdo říct, tak by se mně rozklepala kolena…“

Poznat agenta není jen tak, a když tak o tom přemýšlím, možná je to celé mnohem zapeklitější…

Co když se Putinovi agenti vetřeli i do naší vlády a do vedení Evropské unie? Jak jinak bychom si mohli vysvětlit to, že vládní představitelé jednají proti našim zájmům? A to, že Evropská unie systematicky likviduje Evropu?

Jsou velmi rafinovaní, neboť odmítají jakoukoliv diskusi a místo toho své oponenty nazývají extremisty, populisty, ruskou pátou kolonou… Tento trik kupodivu dlouhodobě funguje a díky tomu jim vše prochází, neboť každý kritik je okamžitě označen za proruského. Zkrátka zloděj křičí chyťte zloděje.

Dlouhodobá devastace evropské ekonomiky, sebevražedná zelená a migrační politika, cílené oslabování suverenity evropských národů a v neposlední řadě též nekalé kšefty bruselských i našich domácích papalášů, toto vše nevede k ničemu jinému než k posílení velmocí, jako jsou například Rusko nebo Čína. Navíc jisté nedemokratické praktiky, které jsou poslední dobou v Evropě na vzestupu, jako by nacházely inspiraci právě v těchto zemích, které demokracii takzvaně neumějí…

Putinský, chci říci putimský špion Švejk byl po výslechu poslán do Písku na četnické velitelství. Následuje scéna, ve které závodčí, jenž Švejka doprovází, usoudí, že jedno štamprle v hospodě neuškodí. A když jich vypije dvanáct, prohlásí, že je času habaděj a že Písek počká, kromě toho začíná chumelenice. A tak dorazí do Písku až pozdě večer, přičemž Švejk přivede opilého závodčího, připoutaného v želízkách (aby se mu neztratil), na četnické velitelství…

Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka je jedním z nejznámějších a nejpřekládanějších děl české literatury. Tento satirický protiválečný román byl přeložen téměř do 60 jazyků.

Nejen covid či válka na Ukrajině, také Švejk rozděluje lidi. Zatímco někteří považují toto dílo za geniální, jiní naopak nemají Švejka rádi.

Často jsem přemýšlela o tom, jaká vlastně tato postava je, a co nám chce sdělit. Ani literární kritici nemají v tomto ohledu jasno. Je Švejk hloupý a naivní, nebo naopak vychytralý? Není klasickým hrdinou, je spíš antihrdinou, v podstatě jej nelze zařadit do žádných škatulek…

Moje vnímání Švejka se v průběhu let měnilo. Jako dítě jsem jej považovala za dobromyslného hlupáka, neboť takto na mě působila filmová postava ztvárněná Rudolfem Hrušínským. Později jsem dospěla k názoru, že Švejk bude nejspíš velmi mazaný a hloupost jen předstírá, aby si poradil s určitou situací. Dnes tuto postavu chápu jako naprosto vědomou bytost, která tímto způsobem reaguje na absurditu války a upadající Rakousko-uherské monarchie. Dokonce jsem se setkala s názorem (myslím, že o tom mluví Pjér la Šé'z), že se Švejk se svým stoickým klidem podobá zenovému mistru.

Domnívám se, že postava Švejka je geniální především v tom, že obsahuje všechny tyto vrstvy najednou. Švejk je vším, od prostoduchého poplety po zenového mistra. Dává nám naprostou svobodu a je zrcadlem naší duše. To, jak Švejka vnímáme, nejspíš záleží na stupni naší zralosti.

Ovlivní Rusko nadcházející volby? Nevím, možné to samozřejmě je, ale podle mého názoru spíš všechno nasvědčuje tomu, že mráz přichází tentokrát z Bruselu…

Nedávno vyšel na Novinkách pozoruhodný článek s názvem „Češi se bojí ovlivnění podzimních voleb. Nejvíce ze strany Ruska”. Autor se odvolává na jakýsi průzkum, podle kterého se 42% dotázaných obává ruského vlivu, zatímco 41% (což není velký rozdíl) má obavy z ovlivnění ze strany EU. Ovšem je zajímavé, že součástí tohoto článku je do očí bijící anketa, ve které drtivá většina čtenářů (přes 80%) hlasovala, že se nejvíce obává vlivu Evropské unie! (dostupné zde)

Zdá se, že angažovaní novináři dělají, co mohou, aby se zalíbili vládě, přičemž už naprosto ztrácejí zábrany. Nejspíš předpokládají, že si lidé přečtou pouze titulky, a také tomu tak bohužel v mnoha případech je.

Slavný román Jaroslava Haška není pouze kritikou rakousko-uherského mocnářství, je především velmi nadčasový a stále aktuální. Dnes, o sto let později, máme mocnářství bruselské…

Mocnářka von der Leyenová nedávno přežila hlasování o nedůvěře, kterému čelila především kvůli kauze Pfizergate. Žádná sebereflexe se však nekonala, místo toho předsedkyně Evropské komise naprosto arogantním způsobem pozurážela své oponenty a prohlásila je za ruské loutky.

Iniciátoři tohoto hlasování prý vycházeli z „nejstarší extremistické příručky“ a jejich návrh je „další primitivní pokus vrazit klín mezi naše instituce, mezi proevropské a prodemokratické síly v tomto parlamentu. To nesmíme nikdy dopustit – a také nikdy nedopustíme“. (dostupné zde)

Z jejího výstupu na jednu stranu čiší obrovská pýcha a zloba, jak si na ni, „císařovnu Uršulu”, mohli vůbec něco takového dovolit. Na druhou stranu z ní vyzařuje též nejistota a strach, jak se pod ní židlička zakymácela. Možná si v tuto chvíli uvědomila, jak je mocnářství bruselské (a s ním i její pozice) vratké. Uršulo, pýcha předchází pád…

Zchátralé mocnářství bruselské skončí úplně stejně jako to rakousko-uherské. Je to jen otázkou času. A já věřím, že už to nebude dlouho trvat.

Ať už se nám to líbí, nebo ne, Švejk je symbolem českého humoru, který je velmi svérázný a specifický. Tento druh humoru se vyvinul jako obranná reakce na těžké historické zkušenosti našich předků. Je to způsob pasivního odporu, který sice není přímým bojem, avšak má v sobě nenápadný odzbrojující a rozkladný potenciál, se kterým si utlačovatel často neví rady. Ne nadarmo prý Němci v době Protektorátu Čechům říkali „smějící se bestie“.

Domnívám se, že ti, kteří Švejkem pohrdají a hovoří o jakémsi „čecháčkovství“, což je synonymum pro vypočítavost a zbabělost, nepochopili jeho odkaz v celém kontextu.

Přestaňme neustále hledat vzor jinde, na Západě či na Východě, staňme se sami vzorem! Jsme Středoevropané s bohatou historickou zkušeností, jsme malá, ale naprosto unikátní země, která leží v samotném srdci Evropy. Poselství je jednoduché. Střed je symbolem sjednocení protikladů, harmonie, klidu a míru…

Poslední dobou čím dál tím častěji narážíme na limity systému, který se vyčerpal, už nám nemá co nabídnout. A když není z čeho brát, nezbývá nám nic jiného než začít společně tvořit a to nejlepší ze sebe dávat…

V textu byly použity citace z románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kapitola: Švejkova budějovická anabáze