Propagace komunismu - nochmal

Všichni známe rčení: zakázané ovoce nejlíp chutná. To ví každé dítě – jakmile se něco zakáže, najednou je o to největší zájem. Lidská nátura je v tomto zcela předvídatelná. Jako by si řekla: když mi něco zakazují, tak na tom určitě něco musí být, musím to zkusit. Něco jako nutkání. V podstatě po tom normálně netoužíte, ale jakmile vám nějaký strejda řekne „to nesmíš“, tak vás to nastartuje. Co to alespoň zkusit?

Tak to funguje i u mě. Jak ten komunismus teď dali na černou listinu, začal se mi stále víc vnucovat do vědomí. Dokonce i ve spánku. Zdálo se mi, že jsem viděl nekonečnou řadu komunistů, jak stojí jeden za druhým. Řada začínala u Masarykova nádraží v Praze, táhla se směrem na Florenc a pak pokračovala přes Německo až do Rostocku. Pamětníci si možná vzpomenou, jak se za komunismu jezdilo k Baltu – byla to taková levnější dovolená u moře. Jenže tahle fronta byla nekonečná. Začátek se dal identifikovat u prodejny McDonald's na Masaryčce, ale konec nenajdete, protože je v nekonečnu.

Až sem jsem byl ještě v klidu. Pak jsem si ale představil, že k této nekonečné řadě komunistů přibude další, rovněž nekonečná, která začíná v Berlíně na Hauptbahnhof. A co víc – tyto dvě nekonečné řady se spojí tak, že mezi každé dva komunisty z pražské řady se postaví jeden komunista z berlínské řady. Původní nekonečná řada se tím jakoby zdvojnásobí. A tady už jsem začal spát dost neklidně a pravděpodobně jsem se v posteli hodně převaloval. Uvědomil jsem si, že teď mám dvě nekonečné řady komunistů – jednu „čistě českou“ a druhou „německo-českou“. Očividně dost divné. Jak může být jedna nekonečná řada delší než druhá nekonečná řada? Nekonečno je přece nekonečno. Ale tady se zdá, že jedno nekonečno, složené jen z Čechů, je menší než jiné nekonečno, kde se k Čechům přidali i Němci. A to je teprve začátek paradoxů, ke kterým tyto úvahy vedou.

Teď si představme, že se k těmto dvěma nekonečným řadám připojí ještě třetí nekonečná řada komunistů, začínající v Budapešti na Budapest-Nyugati pályaudvar. To už jsem se v posteli opravdu potil. Spojením těchto tří řad vznikne další nekonečná řada – tentokrát však třikrát tak dlouhá jako každá z těchto řad zvlášť. Očividně to nedává žádný smysl. Několik nekonečných řad a každá jinak dlouhá? Alespoň ty původní tři – z Masaryčky, z Hauptbahnhofu a z Nyugati – jsou stejně „dlouhé“. Ale ty kombinované jsou dvojnásobné, trojnásobné, a čistě teoreticky dokonce nekonečně násobné. To už je docela dost i na mě – a to si občas v paradoxech libuji.

Nevím, jestli mi to česká legislativa umožňuje, ale rád bych si v tom udělal jasno a zeptal se přímo na centrále Komunistické strany Čech a Moravy v Praze, ulice Politických vězňů 1531/9, 110 00 Nové Město. A proč ne přímo u paní Konečné – pokud zrovna nebude v Bruselu na kafi s von der Leyenovou. Můj zájem je ale čistě matematický, tak doufám, že se nedostanu do kolize se zákonem.