Jak "cinknout" anketu

Společenské vědy mohou být dobrým sluhou, ale také špatným pánem. To platí zejména pro sociologické výzkumy, kde agentury mohou do jisté míry ovlivnit výsledky volbou vzorku dotazovaných osobností a zvolenou metodikou. Často se o tom hovoří v souvislosti s výzkumy volebních preferencí, kdy jsme byli svědky překvapivých posunů v oblíbenosti či neoblíbenosti jednotlivých stran – bez ohledu na kauzy typu bitcoin nebo dozimetr.

Jedním z příkladů rádoby objektivního dotazování na možný vliv minulosti ve službách StB na výkon funkce ministra kultury může být výzkum zveřejněný na Seznamu. Ten začíná konstatováním:

„Vážný aspirant na post ministra kultury Oto Klempíř se stal ve 21 letech na 15 měsíců spolupracovníkem StB a podle uloženého svazku jí nosil zprávy o svých známých. Je to problém pro angažmá ve vládě? V anketě odpovídá sedm osobností.“

Nepřekvapivě téměř všichni dotazovaní vyjádřili podivení nad tím, že osoba s minulostí u StB – byť krátkou – vůbec uvažuje o tom, že by se stala ministrem kultury.

Nápadný je však výběr dotazovaných osobností: Kubišová, Horáček, Fajt, Hrušínský, Balbín, Stropnický, Herman. Ani jeden z nich s největší pravděpodobností nikdy nespolupracoval s StB. Jak tedy můžeme očekávat objektivní výsledek takové ankety? Proč mezi dotazované nebyli zařazeni někteří z mnoha známých i méně známých osobností, které s StB dlouhodobě a úspěšně spolupracovaly? Můžeme snad očekávat objektivní odpověď od pana Hermana, který se přátelí s Posseltem z Landsmanschaftu? Nebo od pana Hrušínského a paní Kubišové, kteří bývalé estébáky nenávidí?

Je to podobné, jako kdyby v porotě soutěže Miss Moravy zasedali zoofilové. V takovém případě by největší šanci na vítězství měla adeptka s rysy ovce nebo lamy. Volba dotazovaných totiž předurčuje výsledek ankety.

Je třeba neustále upozorňovat na případy manipulace veřejností prostřednictvím podobně nápadně „cinknutých“ anket, které se vydávají za seriózní sociologický výzkum.

Abych napravil případné škody na veřejném mínění způsobené takovou manipulací, pokládám za svou povinnost učinit následující prohlášení:

Spolupracovníci StB jsou lidé z masa a kostí jako my ostatní. Žili podobně jako mnozí z nás – měli zahrádky, starali se o děti, šetřili, práskali, jezdili na dovolenou do bývalé NDR a Bulharska, lhali a těšili se na klidný důchod.

Nesmíme je vynechávat z veřejného života – vždyť i tak je nás málo, dětí se rodí méně, a pokud to půjde dál tímto tempem, brzy nás přečíslí Ukrajinci. A to chceme? Vynechat polovinu zdravé, práceschopné české a moravské populace jenom proto, že donáší nebo lže? Kdo potom bude platit nás - důchodce?

Odkaz na článek:

Seznam Zprávy – Stigma StB u budoucího ministra: Je to problém?