Macinka, Klempíř a krevní tučnice
Co se stalo s krevní tučnicí? Byla to oblíbená pochoutka, kterou jsme si dopřávali za socialismu. Jedna z těch drobností, které nám prosvětlovaly život v šedi normalizačního komunismu. Prodávala se v konzervě, která obsahovala husí či kachní krev smíchanou s tukem (nejčastěji sádlem). Využívala se jako základ pro rychlá jídla – například prejt, prdelačku, nebo se krev smažila na cibulce. Za socialismu byla naprosto běžně dostupná v řeznictvích, dnes však téměř vymizela. Byla skoro tak všudypřítomná jako legitimace SSM, KSČ nebo Trabant.
Rozumím tomu, že Trabanty, legitimace SSM a KSČ zmizely v propadlišti dějin. Ale proč právě krevní tučnice, a ne třeba tlačenka, jelítka nebo prejt? Zdravotní důvody v tom zcela jistě nehrály roli – prejt nebo tlačenka jsou také masné výrobky, které obsahují látky, jež dnes lékařská věda nedoporučuje konzumovat ve velké míře. Nebo snad nějaká neziskovka sponzorovaná z EU na ochranu kachen? Možná. Ale pokud by její vliv byl tak velký, určitě by se o tom mluvilo. Ani tato teorie tedy nesedí.
Zbývá tedy Macinka a Klempíř. Macinka je známý svým podezřelým přístupem k životnímu prostředí a podporou benzínových motorů. Klempíř by chtěl být ministrem kultury, a přitom se o něm traduje,, že už v pubertě figuroval jako spolupracovník krvelačné StB, jejíž příslušníci byli známi tím, že krevní tučnici rádi konzumovali – zejména při získávání nových spolupracovníků. Popularita krevní tučnice byla v jejich řadách tak velká, že za získání každého disidenta jako aktivního spolupracovníka StB dostal každý jednotlivý estébák prémii 525 rublů a dvě krevní tučnice přímo od výrobce.
Proč by ale dnes Macinkovi a Klempířovi měla krevní tučnice vadit? Stopa je jasná – každý analytik to ví. Václav Klaus, šedá eminence Motoristů sobě, je známý obdivem k Margaret Thatcherové, Friedmanovi a plnoštíhlým letuškám kolem třicítky. Méně se však ví, že krevní tučnici vždy nesnášel. Když se s ní poprvé setkal na semináři v Bánské Bystrici o významu Giniho koeficientu, který porovnává kumulativní podíl populace s kumulativním podílem jejich celkových příjmů, zamračil se a dva dny odmítal vzít do úst i své oblíbené ředkvičky s chřestem pokapané octem. Od té doby se změnil – začal být tak trochu netykavka a odmítal si tykat i se svými nejbližšími spolupracovníky. S Macinkou spolupracuje už dlouho, a vsadil bych se, že si s ním dosud netyká.A za to všechno může krevní tučnice.
Protože Klempíř a zejména Macinka dlouhodobě podléhají Klausovu vlivu a chtějí se mu zalíbit, Macinka – ač sám na krevní tučnici ujíždí – před Klausem předstírá, že má raději tlačenku. Klempíř zase špekáčky s cibulí.
I když se mi zatím nepodařilo jednoznačně prokázat, že Macinka s Klempířem mají prsty v tom, že krevní tučnice zmizela z trhu, cítím nutkavou potřebu tuto teorii zveřejnit.
Fenomenologové, religionisté, matematici a zahrádkáři, kteří proti motoristům stále podepisují petice, to – doufám – ocení.