Bude Kateřina Konečná první prezidentkou?

Fialový asocialismus

Ještě nedávno by to znělo jako provokace. Dnes už je to otázka, kterou si mohou klást nejen voliči, ale i mnozí politici. Kateřina Konečná – europoslankyně, předsedkyně KSČM a výrazná postava nového levicového bloku „Stačilo!“ – se profiluje jako politička s reálnou šancí na nejvyšší ústavní post v zemi.

Josef Zbořil

liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci

25. července v 4:00

102 zobrazení

Napište první komentář

Prezidentské volby 2023 měly jeden společný jmenovatel: druhé kolo obsadili dva bývalí členové KSČ – Petr Pavel a Andrej Babiš. Pavel získal v druhém kole cca 3,3 milionu hlasů a Babiš 2,4 milionu. V prvním kole každý cca 2 miliony, tzn. cca 70 % všech platných hlasů. To je více než jasný signál, že členství v komunistické straně před rokem 1989 už většinu společnosti nijak zásadně nedráždí. Naopak: ukazuje se, že veřejnost má větší problém se současným elitářstvím, než s dávnou minulostí. Pokud KSČM pod vedením Konečné prezentuje otevřený, srozumitelný program ve svém spektru menševického komunismu ústavou povoleného rámce svobodné republiky, proč by měla být méně přijatelná než Babiš nebo Pavel, kteří byli v bolševické KSČ totalitního režimu?

Česká pravice ztrácí tvář. Vláda Petra Fialy sice slibovala „odpovědnou“ ekonomiku, ale realita? Rekordně rostoucí zadlužení, zvyšování daní, přesto zhoršující se zdravotnictví a školství i zanedbaní důchodci. Takto si voliči pravici nepředstavovali – a rozhodně ne takovou, která předraženě utrácí miliardy za zbraně, ale nemá léky pro seniory. Mnoho lidí si klade otázku: když už máme dluhy a chaos, nebylo by lepší mít je aspoň ve jménu solidárního sociálního státu? Rudý socialismus s důrazem na veřejné služby je srozumitelnější než asociální pseudoliberální „reformy“ bez výsledku.

Událost z nedávné akce „Stačilo!“ také ukazuje, jak silně působí na voliče dojem, že je někdo pronásledován za své názory. Influencer Václav Pšenák, zaměřující se na komodifikaci a komercionalizaci provokací, narušil tiskovku a urážel přítomné, než byl vyveden. Následně se strhla mediální hysterie – ale místo poškození hnutí to vedlo spíše k jeho posílení. Konečná se mj. v debatě postavila za své lidi, odmítla se omlouvat, vystoupila pevně a autenticky. Vedle ní působil např. karvinský poslanec Petr Letocha ze STAN jako školometský moralista s prázdnými frázemi, neschopný cokoli nabídnout. A přesně to voliči mj. také vidí: rozhodnost versus slabost.

Zatímco Konečná věcně a erudovaně argumentuje a mluví o sociální spravedlnosti, referendech, levnějších energiích a důchodech, její oponenti často jako "prodavači strachu" jen straší návratem komunismu či válkou s Ruskem, přičemž už i provládní Seznam Zprávy uvádí, že aktuální nálada je taková, že i "Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky". Takže podobné výkřiky už moc efektivně fungovat nebudou. Také příklad rozkvětu, jak na jedné straně Polska (které má obdobnou historickou zkušenost s pádem komunismu), tak na druhé straně Vietnamu (který stále jede v "komunistickém režimu") oproti ČR za posledních 15 let je neoddiskutovatelným faktem. Lidé chtějí řešení – a ne omílání minulosti. Babiš i Okamura ztrácejí tah. Vládní strany jsou mimo realitu. A pokud někdo nově spojuje levicovou rétoriku, schopnost komunikace a odhodlání, je to právě Konečná.

Myšlenka, že by Ing. Kateřina Konečná (*1981) s klasickým ekonomicko-právním vzděláním, adorovaná za kompetentnost a pracovitost i "pravicovým" českým businessem jako "Naše Kačenka", mohla usednout na Hrad, přestává být sci-fi. Historický precedens už máme: drtivá většina voličů neměla problém volit i bývalé členy bolševické KSČ. Pokud k tomu přidáme rostoucí odpor vůči asociální a úpadkové hospodářsko-hodnotové politice Fialovy vlády (kterou volilo v roce 2021 jen cca 43% voličů a letos bude předpokládatelně přirozeně volit o min. cca 5% méně), absenci potenciálních prezidentských kandidátů z ANO a SPD a navíc šikanu ze strany aktivistů, která z Konečné dělá ve výsledku oběť establishmentu, výsledek - ve spíše obecně levicové mentalitě české společnosti - je nasnadě. Pokud se podmínky nezmění, pak otázka nezní jestli, ale kdy a na jak dlouho...