Palestinští Arabové: Chcete stát? Masakrujte Židy!
Blízkovýchodní dilema
Tímto expresivním titulkem je připomenut většinový názor izraelského politického establishmentu na čtvrteční (24. 7. 2025) oznámení prezidenta Macrona, že Francie v září oficiálně uzná reálně neexistující Stát Palestina.
Za sebe říkám: Ne! Pro věčnou památku bestiálně zavražděných izraelských chlapců Kfira a Ariela Bibasových a jejich maminky, 7. října 2023 gangstersky odvlečených teroristickými barbary do Pásma Gazy, říkám NE PALESTINSKÉMU STÁTU! Ztratil snad Macron dočista zdravý rozum? Ono nestačilo jednostranné stažení Izraele z Pásma Gazy v roce 2005? Na dobrou vůli Izraele palestinští Arabové odpověděli vytvořením obludného monstra – přímořské teroristické enklávy s tisíci raketami vypálenými na Izrael. A ve finále nejhorším masakrem Židů od časů holocaustu. Celému světu ukázali, že jim nejde o budování vlastního státu, ale o destrukci státu sousedního. Leč to svět nevidí, nechce vidět.
Zapomněl snad prezident Macron a to, co se stalo v lednu 2006? To už v Pásmu Gazy nebyl jediný izraelský voják, jediný izraelský civilista. Ve volbách do parlamentu Autonomie, od té doby se žádné další nekonaly, zvítězil Hamás. Ze 132 mandátů jich získal 74 (ze 132), Fatah, který uzavřel s Izraelem mírové dohody, 45; zbytek obsadily menší formace a nezávislí. V samotném Pásmu Gazy vyhrál Hamás ve čtyřech obvodech z pěti (Gaza sever, Gaza město, Dajr al Balah a Chán Júnis), pouze v obvodu Rafah byl úspěšnější Fatah. Co to znamená? Že v demokratických volbách, na základě rozhodnutí vůle palestinských Arabů, se k moci dostali teroristé, kteří mají v programu likvidaci Izraele a vytvoření palestinského arabského státu na celém teritoriu někdejšího britského mandátu Palestina. Kde mají Macron a spol. záruku, že se v budoucnu nemůže něco takového opakovat? Že se ve Státu Palestina opět nedostane legálně k moci nějaký Hamás 2.0, takže Izrael už nebude ohrožen pouze z Pásma Gazy, ale také z tzv. Západního břehu, tedy z Judeje a Samaří? Co budou tito lidé dělat pak? Opět „vyjadřovat zděšení“ a impotentně „vyzývat“ arabské teroristy, aby „neeskalovali situaci“?
Ne, kdyby Izrael přistoupil po 7. říjnu na reálné ustavení Státu Palestina, dopustil by se sebevražedné pošetilosti. Právě k tomu ho stoupenci tzv. dvoustátního řešení nabádají. Pokud si prezident Macron myslí, že vytvoření Státu Palestina je krokem k míru, tragicky se mýlí. Je to přesně naopak.
Reakce
Proto kromě arabských zástupců v izraelském parlamentu a některých poslanců levicových labouristických Demokratů naprostá většina klíčových politiků, koaličních, opozičních i mimoparlamentních, Macronovo rozhodnutí odmítla a odsoudila. Politickým éterem rezonuje hodnocení „odměna za teror“. Premiér Netanjahu zareagoval: „Takový krok je odměnou za teror a znamená vytvoření dalšího proxy spojence Íránu, stejně jako se jím stala Gaza. Palestinský stát by za těchto podmínek byl odrazovým můstkem pro zničení Izraele – ne pro život v míru vedle něj. Povězme si to na rovinu. Palestinci neusilují o stát vedle Izraele; usilují o stát místo Izraele.“
Ministr financí Becalel Smotrič francouzskému prezidentovi poděkoval „za poskytnutí dalšího přesvědčivého důvodu pro to, aby se konečně uplatnila izraelská suverenita nad historickými oblastmi Judeje a Samaří a aby byl definitivně opuštěn neúspěšný koncept zřízení palestinského teroristického státu v srdci Země izraelské“. Šéf resortu spravedlnosti Jariv Levin to vidí podobně. Izraelská svrchovanost na Judeou a Samařím by byla „reakcí historické spravedlnosti na hanebné rozhodnutí francouzského prezidenta“, konstatoval a doplnil: „Země izraelská patří izraelskému lidu a prohlášení prezidenta Macrona na tom nic nezmění.“
Jakkoli jde o vážnou věc, objevily se i humorné reakce. Ministr pro záležitosti diaspory Amichaj Šikli použil na síti X známý gif, na němž francouzská první dáma dává prezidentu Macronovi v letadle políček. S doplňujícím textem: „Jménem izraelské vlády - tady je naše reakce na vaše uznání palestinského státu.“ Idit Silmanová zase zveřejnila na sociálních sítích fotografii Macrona, jak si dává pusu s někdejším šéfem Hamásu Sinwarem – s popiskem „Francouzský polibek“. Stranou nezůstal ani americký velvyslanec v Jeruzalémě Mike Huckabee. Ten na síti X ozřejmil: „Macronovo jednostranné »prohlášení« o »palestinském« státě neuvedlo, KDE by měl být. Nyní mohu exkluzivně prozradit, že Francie nabídne Azurové pobřeží – a nový stát se bude jmenovat »Franc-en-Stine« (Franstina).“ Přisadil si i labourista Gilad Kariv, jehož partaj podporuje dvoustátní řešení a téma obrátil proti koalici. „Jsem si jist, že s obnovením práce Knesetu (po letní přestávce – LS) budou koaliční politici prosazovat zákon zakazující prodej baget a croissantů v Izraeli, včetně Judeje a Samaří, a pak Francouzům konečně ukážeme, kdo je tady pánem.“ Naštěstí mají labouristé (jiným názvem Demokraté) v parlamentu pouze čtyři zástupce ze 120.
Vratmě se ale k vážnějším vyjádřením. Avigdor Liberman, předseda pravicové strany Jisrael Bejtejnu, na platformě X napsal: „Uznání palestinského státu je odměnou za teror a povzbuzením pro Hamás – organizaci, která spáchala nejhorší masakr Židů od dob holokaustu. To není spravedlnost, to je kapitulace před terorem.“ Bývalý pravicový premiér Naftali Bennett, který je nyní mimo politiku, ale plánuje návrat, zveřejnil na síti X výmluvné video, k němuž namluvil průvodní slovo, určené především do zahraničí: „Izrael už na to znovu neskočí. Víte, my už jsme si palestinský stát v Gaze vyzkoušeli – a stal se z něj stát teroru, plnohodnotný stát teroru. Z tohoto jejich palestinského státu v Gaze Hamás zahájil hrůzný masakr a povraždil 1163 civilistů.
Teroristé z Hamásu je svázali, zapálili, znásilnili a postříleli v jejich postelích – tyto poklidné Izraelce. Hamás také unesl 249 Izraelců, včetně žen a miminek. Takže aby bylo jasno: Francie a Evropa budou těmi, kdo zaplatí cenu za odměňování tohoto islamistického teroru. Víte, Francie má radikalizované muslimské menšiny, které také chtějí sebeurčení – stejně jako Palestinci. Už dřív prohlásili, že jejich cílem je zabíjet křesťanské »nevěřící«. Už zahájili teroristické útoky po celé Evropě. Sedmý říjen v Izraeli byla jen pilotní verze. Teror islámského státu je na cestě k vám. My jsme se to naučili velice tvrdě. A co vy?“ apeloval na Evropany.
Moje řešení
Jsem-li proti dvoustátnímu řešení, měl bych nabídnout „variantu B“. Tady je. Místo Státu Palestina Palestinskoarabská autonomie (PA) – v její současné podobě, která zahrnuje oblasti A dle Dohod z Oslo v Judeji a Samaří a Pásmo Gazy. Dojednat by se musel konečný status oblasti B, kde byla ujednána smíšená správa. Naproti tomu v oblasti C, kde se nacházejí židovské komunity, tj. v Judeji a Samaří včetně Jordánského údolí, by byla vyhlášena plná izraelská suverenita. PA by se musela závazně zříci terorismu (se vším, co s tím souvisí, včetně odzbrojení všech teroristických skupin) mohla by mít, jako dosud, bezpečnostní síly (policii) pro službu uvnitř svého území, zatímco její vnější ochranu by zajišťoval Izrael, především před útoky židovských extremistů. V této variantě řešení by Pásmo Gazy zůstalo Arabům bez židovské přítomnosti, ovšem enkláva by musela být zcela zbavena teroristických elementů. Než by se tak stalo, měl by bezpečnost na starosti Izrael. Pokud se tento plán, který jsem pracovně nazval Oslo III, jeví jako nereálný, především proto, že by se teroristé odmítli vzdát ozbrojeného boje proti Izraeli, pak nemá smysl uvažovat o jakékoli podobě palestinské státnosti. Jediné řešení: samospráva.
●