Umíme zpomalit?
zběsilé tempo, zpomalování, rytmus
Nezdá se vám to tempo šílené? Spíše naprosto zběsilé? Držet prst na tempu doby už asi nejde. A je to vidět, že to nejde stíhat. Pak máme ty deprese, vyhoření, nemoci.
Honíme se za svým ocasem, zlatým teletem, k udržení tempa pomáhá rychlé občerstvení, rychlá auta. Ale ono nás cosi zastaví, protože to potřebujeme, a tak si o to koledujeme, že si to sami způsobíme či přivoláme. Je to náhoda?
Je havárie či úraz náhoda a neštěstí? Je jedno co si o tom myslíme, jak to vnímáme. Takováto událost vede k poučení, ke změně. Změna je často vynucená, pokud přijdete při úrazu či autohavárii o nohy, naprosto se vám změní životní perspektiva.
Psychosomatika říká, že nás tělo zastaví, protože už to potřebuje, aby přežilo. Že nemoc je signál, který nám říká, tak jsem tě zastavila a teď přemýšlej, co máš udělat, aby ses vrátil do rovnováhy. Rovnováha je základ. A je naprosto přirozená.
Také jsou přirozené rytmy, biorytmy, životní rytmus. Ty potřebují svůj čas. Čas práce, čas odpočinku, čas jídla, čas trávení, čas spánku, čas pohybu, čas radosti, čas tvoření, čas pro spiritualitu, přemýšlení. Stačí se soustředit na přirozené biorytmy a tím zpomalíme to tempo, protože držet prst na tempu doby nelze dlouhodobě udržet a vydržet.
Záleží na tom, kdo na to kdy, jak a zda vůbec přijde. A nejzajímavější na tom je, že malé děti to vědí. A že my jsme to jako děti také věděly, pak jsme to jako dospělí zapomněli a nechali se semlít systémem a tempem doby.
A ke stáru už zpomalíte, už víte, že jdete z vrcholu, děti jsou už z hnízda, že nelpíte ani na penězích ani na kariéře, že se vám ten život zkracuje, pochopíte, že život je dar a chcete si ho užít a prožívat už v tom pomalejším tempu a začnete více vnímat ten rytmus života, vnímáte přítomný okamžik a těšíte se na každý den. Protože život má plné hrsti překvapení.
Navíc nyní mám čas návratu do dětství jako děda malého vnuka. To miminko je skutečně boží tvoreček a mám radost z dcery jako maminky a každé setkání s nimi nám činí radost a dodává energii.
Člověk hned pookřeje, cítí blízkost blízkých a pociťuje štěstí. A stejně jako ten malinkej na nějakou práci, čas, prostor a tempo doby, naprosto kašle. Je to jen čirá radost. Tak ať nám ta radost vydrží a ty prsty na tempu doby nedržte, tím to zběsilé tempo pozdržíte.