Odmítání přírodních věd?

Kdysi jsem četl, že by osnovy toho základu neměli dělat odborníci, protože ti tam narvou všechno, prostě pro ně je vše důležité a neopominutelné. Že by třeba to základní penzum z biologie, fyziky a chemie měli definovat třeba češtináři a matematici, ovšem měli by to být lidé se základním přehledem z přírodních věd.

Spousta informací a poznatků je určena pro ty, které to zajímá. Ti se to sami budou učit, povede je zvědavost a touha po poznání, jsou to ti, kteří v sobě objeví pro to vlohy a talent. Zkrátka tak to příroda zařídila. Studenti, kteří se něčemu věnují nenuceně a se zájmem, jsou ti nejcennější. Také kantoři, kteří dokáží probudit zájem a zvídavost, jsou ti nejcennější. Jejich posláním by mělo být vést žáky k touze po poznání, ne umět vyplnit nějaké byrokratické lejstro z ministerstva.

Máme tu předka, který nám už před několika staletími vymyslel motto „škola hrou“. Neměli by budoucí kantoři mít povinnost seznámit se s životem a dílem J.A. Komenského a důsledně uplatňovat jeho původní myšlenky?

Co by měla škola naučit? Číst, psát a počítat. A na to stačí bohatě první stupeň základky. A to často lépe a určitě radostněji se děti rozvíjí při domácí výuce nebo v alternativních školách. Asi nejlepší by bylo zrušit ministerstvo a na něj navázané úřady a možná i povinnou školní docházku (nebo ji zkrátit). Chce-li vláda ušetřit, výše má nevyžádaná rada.

Ale vraťme se k přírodním vědám, z pohledu klasické mechanické fyziky mají asi největší význam Newtonovy zákony klasické mechaniky, asi by děti o tom měly něco vědět, aby se nedivily třeba zákonu akce a reakce, aby věděly, co je páka, jak funguje a k čemu vůbec slouží. Uměly převádět jednotky, např. přepočítat si rychlost větru, kterou jim jednou řeknou v m/s, podruhé v km/h a je to opravdu rozdílné číslo. Aby si dokázaly spočítat za jak dlouho se kam dostanou, když pojedou takovou či makovou rychlostí. A fyziku kvantovou a teorii relativity bych řešil až u vyššího zájmu.

Jak se dívat na biologii a chemii? Jakou cenu má biflovat se třídění rostlin a živočichů, chemické názvosloví a vzorce? Něco bychom o tom měli vědět, ale do jakých detailů? Znát souvislosti, vztahy a číst přírodu. Naučit se tělo jako dokonalý systém, vědět, co je chemický prvek, látka a reakce, která vede ke změně látek, asi i znát značky prvků, základní sloučeniny a jejich vlastnosti. Další znalosti už by měly patřit fajnšmekrům. Něco se naučit, vědět a také experimentovat.

Přírodní vědy, fyzika a matematika jsou základy technických znalostí. Bez nich se nedá např. postavit most, jsou důležité i pro výrobu automobilu a třeba větších technologických celků pro výrobu či energetiku.

Samozřejmě je dobrá i jazyková vybavenost, filozofický nadhled, přemýšlení v souvislostech, pro pitvaný detail nezapomínat na celek. A samozřejmě matematika jako jazyk vesmíru, pro kupecké počty a rozvíjení logického myšlení. Určitě do vzdělávání patří i podpora tvořivosti a pohybu (což obstarávala výchova hudební, výtvarná a tělesná).

A jakéže to máme vzdělání dnes? Jeho nároky a schopnosti? Dejte náctiletému „youtuberovi“ přečíst text, zvládne to, nebude se zadrhávat, přeříkávat a vůbec bude schopen text chápat? Vzdělaný a titulovaný mladík ve vzdělávací soutěži často neobstojí proti staříkovi, který se sice nemůže pyšnit žádným titulem, ale má všeobecný přehled.

Pokud se vzdělávání omezí na googlování a jednotné testování (přijímačky, maturity) není to trochu málo a dost zavádějící?

A to tu ještě máme tu indoktrinaci, inkluzi, sexuální výchovu popírající přirozenost, online výuku, zmatení a vymývání mozků. A pak máme být vzdělaným národem s budoucností? Samej politolog, gender specialista, ajťák, úředník nebo youtuber, influencer, fact-checker? Dobře, tady asi přírodní a technické vědy potřeba nejsou, ale copak se obejdeme bez řemeslníků, techniků, zemědělců a provozovatelů služeb? Nahradí nás všechny v práci UI? Všechno vytiskneme na 3D tiskárně, na všechno budeme mít aplikaci a získáme to jen klikáním na mobil?

Zdegenerovali jsme a zdebilizovali, asi ten náraz do zdi potřebujeme, abychom se změnili a přestali blbnout. Bez ohledu na to změna probíhá a my jsme její součástí ať vzdělaní či nevzdělaní, vědomí či nevědomí.

Asi by stačil návrat ke Komenskému, jenže to by se mohlo ukázat, že žádné chytrolíny z ministerstva a dalších institucích nepotřebujeme, že slouží jen té debilizaci, že daleko důležitější jsou kantoři s citem pro věc, kteří dokáží své žáky nadchnout a kteří snesou (nebo je to spíše potěší), že jejich žáci je předčí.