Hlas z dálného jiho-jiho východu

Z povzdálí sleduji, jak se extremistické síly opakovaně snaží zvrátit demokratický výsledek voleb u nás. Činí tak průhledně až primitivně — jak bylo vždy jejich dobrým zvykem — prostřednictvím různých jalových a trapných petic, komentářů spřízněných druhořadých pisálků a výroků pochybných osobností, jejichž jedinou kvalifikací je schopnost parazitovat na jakémkoli servilním režimu. Neustále se snaží ovlivňovat veřejné mínění a brojit — tu proti Motoristům, jindy proti SPD a tu zase představitelům ANO. Tedy proti stranám a osobnostem, které prošly demokratickými volbami jako vítězové a reprezentují vůli většiny.

Extrémismus byl vždy zbraní pochybných sil, které se všemi prostředky snažily působit proti demokracii. Volily lež, manipulaci, zastrašování — a neštítily se použít žádných prostředků, aby své nízké, opovrženíhodné ambice mohly naplnit. V každé společnosti existuje část populace, která slyší na podobné volání. Ať už je jejich motivace jakákoli, je na demokratické části veřejnosti, aby s těmito potenciálními podporovateli extrémistů pracovala a trpělivě jim vysvětlovala, že ve zdravé společnosti existují různé názorové proudy. Jednou převládne jeden, podruhé jiný. Je projevem zralé demokracie tuto skutečnost akceptovat a snažit se názorové preference zbytku společnosti změnit tak, aby mohli opět získat většinovou podporu třeba příště.

Extrémismus je projevem frustrovaného, životem zklamaného jedince, který se snaží svést vinu za svůj mnohdy spackaný život na společnost. Často se tak projevuje jako dezolát, který všemi možnými prostředky dává najevo svou nenávist vůči demokracii. Jeho zbraní jsou dezinformace — místo pravdy fabuluje různé lži a nepravdy, které záměrně šíří ve sdělovacích prostředcích a posílá je řetězovými e-maily na všechny světové strany a také nahoru, dolů a šikmo.

Přestože často — nebo téměř stále — nesouhlasím s některými známými komentátory vystupujícími na obranu koalice, teď musím říci, že moje srdce vždy zaplesá, když si přečtu jasnou kritiku všech projevů extremismu u nás. Zde konečně cítím a plně vnímám, že stojíme na stejné straně — a zdaleka volám společně s nimi: „Ne extremismu! Extremismus neprojde!“

Naše demokracie je sice mladá, ale dokáže si již zcela jistě posvítit na všechny podobné ptáčky, kteří by nám chtěli naši pracně vybudovanou právní společnost nabourat a nahradit ji nějakou formou totality a autokracie.

Proto fandím všem osobnostem — ať už jsou z jakékoli části společnosti — kteří se dovedou za demokracii jasně postavit a všechny extrémistické, dezolátské a dezinformační tendence jednoznačně označit a odsoudit.

Jen doufám, že vzhledem ke vzdálenosti a určité své momentální převrácenosti až obrácennosti chápu všechny souvislosti správně.

Země lidu Gubbi-Gubbi, listopad 2025