Hasbara – čím více, tím lépe. Ne hůře

V perexu článku „O placené izraelské propagandě v posledním půl roce“ (24. 10. 2025) píše: „Pravda není to, co se odehrává v terénu, pravda je to, co tvrdí placené izraelské reklamy.“ Nikoli. Pravda je to, co se odehrává v terénu, ovšem ne to, jak realitu interpretují a světu prezentují teroristé Hamásu, bohužel stále vládnoucí v Pásmu Gazy. Hasbara se pouze snaží uvádět teroristickou propagandu na pravou míru.

Je pravda, že v nedávné minulosti byla poněkud zanedbaná. Uvádí-li pan Rudolf, že „v prosinci 2024 přidělil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar na tzv. »globální veřejnou diplomacii« (známou jako hasbara), 150 milionů dolarů“ a že „tato alokace byla asi 20krát vyšší než v předchozích letech“, pak je to nad jiné dobrá zpráva. Vydělíme-li 150 milionů dvaceti, dostaneme 7 a půl milionu. Pak se nemůžeme divit, že v celosvětovém propagandistickém zápase hasbara ztrácela. Propaganda teroristů a jejich skrytých i otevřených podporovatelů („arabská Palestina »od řeky k moři«“) se svými lživými narativy a hausnumery měla navrch. To je v principu špatně.

Většina světa akceptuje interpretaci Hamásu, pokud jde o válku v Gaze, a to je stejně pošetilé, jako kdyby během WWII svět věřil zprávám o dění na bojišti, které mu servírovala nacistická propaganda. Pamětníci by mohli vyprávět o rozdílu mezi obsahem zpravodajství v Protektorátu zakázané BBC a režimními stanicemi Radio Praha, Deutscher Rundfunk in Böhmen und Mähren nebo Sudetendeutscher Rundfunk.

Nikdo nepopírá, že v Pásmu Gazy probíhá protiteroristická vojenská kampaň (válka) – a tomu odpovídá i tamní situace. Nejinak tomu bylo za druhé světové války v řadě evropských měst, především německých, ve filipínské Manile či v městech asijského agresora Japonska (nejen v Hirošimě a Nagasaki, ale také v Tokiu, Ósace, Kóbe, Nagoji nebo Jokohamě). V naší době pak jmenujme Mosul, Ramádí a Fallúdžu (v Iráku) nebo města Rakká, Aleppo a Dajr az Zaur (v Sýrii). Tvářit se, že v Pásmu Gazy se děje něco mimořádného ve srovnání s jinými konflikty, je propagandistická lež. Děje se v principu totéž, ale protože v gazském konfliktu je tím, kdo vede s teroristy válku Izrael, je použit při jeho hodnocení jiný metr. Z důvodů, které jsou mimo mé chápání, stojí podstatná část světa na straně genocidních teroristů. Latentně či otevřeně.

Nejsem jako český bloger součástí izraelské hasbary; mésoukromé proizraelské angažmá je motivováno celoživotním přesvědčením, že podporovat Izrael je z mnoha důvodů správné a nemá alternativu. Je to pro mě cosi jako morální povinnost. Kdybych ale byl součástí hasbary, považoval bych to za čest. Čili ano: čím více hasbary, tím lépe.