Profese, které nejdříve nahradí AI, jsou ty, jejichž akademické práce nejsnadněji nahradí AI

Když se dnes bavíme o tom, jaké profese nahradí umělá inteligence jako první, většina lidí si představí řidiče kamionů, účetní nebo call-centra. Jenže realita je zrádnější. AI v tichosti nahrazuje úplně jinou skupinu povolání – a mnozí z nich si to dosud neuvědomují. Stačí se podívat na jednoduchou otázku: Které profese tvoří akademické texty, které AI dokáže nejlépe a nejvěrněji napodobit?

Právě ty profese, jejichž písemné výstupy jsou snadno generovatelné, budou nahrazeny nejdřív. Protože pokud AI dokáže vytvořit práci, článek, esej nebo analýzu na úrovni průměrného absolventa daného oboru… pak je ekonomicky logické, že začne vytvářet také práci, kterou by onen absolvent vykonával.

1. Profese „psačů obecné moudrosti“

Velké nebezpečí hrozí profesím, jejichž náplň práce lze shrnout větou: „Vyhledej, sepiš, shrň, ozdób to pár pojmy a přidej závěr.“

Tedy: humanitní odborní asistenti, analytici bez hluboké praxe, policy writeři, grantoví specialisté, komunikační poradci, edukační metodici, kteří sami neučí. AI je už dnes schopna: citovat, strukturovat, generovat odborný tón, vytvořit přehled literatury, a dokonce držet se formálních požadavků univerzit. Jinými slovy: je schopna dělat přesně to, co značná část těchto profesí dělá každý den.

2. Profese, kde výkon = text

Další ohroženou skupinou jsou profese, jejichž práce je z valné části textová: publicisté generující mainstreamové články, copywriteři píšící generické reklamní texty, právníci zabývající se standardizovanými smlouvami, HR odborníci píšící inzeráty a hodnoticí zprávy, konzultanti vytvářející prezentace z již známých dat. AI nepíše jen text – AI organizuje text. A právě to je u mnoha těchto profesí větší část práce než samotné myšlení. Pokud vaše práce stojí na tom, že: používáte formální fráze, reprodukujete známé poznatky, strukturuje za vás šablona, data přebíráte už připravená, kreativita je kontrolovaně omezená, pak jste nahraditelní stejně jako vaše seminární práce.

3. Profese s „akademicky nafouknutým“ obsahem

Existují obory, kde se více píše o praxi než se praxe dělá: management vzdělávání, sociální inovace, kulturní a kreativní průmysly, mediální studia, politologie (zejména aplikační). Tyto profese často stojí na tom, že umí dobře uchopit diskurz, citovat autority a „zarámovat problém“. AI to umí dokonale. A navíc bez potřeby mít „teoretickou ambici“. Pokud váš profesní život stojí na: tvorbě koncepčních textů, popisu procesů, shrnování výzkumů, navrhování strategií, tvorbě „balastních“ dokumentů, AI bude vaším přímým konkurentem dřív než kdokoli jiný.

4. Proč naopak některé profese zůstanou dlouho bezpečné

Ironií osudu je, že nejodolnější vůči AI budou obory, o kterých se tradovalo, že jsou „na zánik“: řemesla, zdravotnictví v přímé péči, manuální práce, pečující profese, kreativní řemesla, špičkové umění, práce s fyzickou odpovědností. Protože AI zatím neumí: vztah, riziko, charisma, emoci, ruční řemeslo, přítomnost v prostoru, přímé lidské rozhodování v těle. Ale umí citovat Foucaulta, psát komparativní studie a tvořit PR strategii. Tedy… to, co tisíce lidí dělají jako svou hlavní pracovní náplň.

5. Krutá pointa: nejprve padnou profese, které AI sama vyškolila

Většina lidí byla školena ve stylu: „napiš esej“, „zpracuj literaturu“, „vytvoř metodiku“, „udělej rešerši“, „zformuluj část závěrečné práce“. Jenže to všechno AI dnes umí lépe, rychleji a bez únavy. A tak se stane něco paradoxního: Profese nahradí AI přesně v tom pořadí, v jakém se jejich odborné výstupy nejvíc podobají akademickým textům, které AI umí generovat. To znamená: profese založené na textu odejdou jako první, profese založené na lidském kontaktu jako poslední.

6. Tři otázky, podle kterých člověk pozná, zda jeho práce přežije

Píšu víc textů než přijímám rozhodnutí? Tvořím něco skutečně jedinečného, nebo spíš skládám známé věci dohromady? Záleží na mé osobnosti, odpovědnosti, nebo zkušenosti – nebo stačí jen správná slova? Pokud odpověď na všechny tři zní „AI by to zvládla“, pak je na čase přemýšlet o změně.

Závěr

AI nenahradí první ty, kteří „málo umí“, ale ty, kteří byli naučeni produkovat texty, jež AI umí generovat už dnes. A paradoxně tak nejohroženější nejsou nízkokvalifikované profese, ale textově-kancelářské obory, které si myslely, že jsou nenahraditelné. To, co kdysi dodalo jejich práci váhu – akademická schopnost psát – je dnes tím, co je potápí. Až jednou AI dokončí „strategii rozvoje regionální kreativní identity“ za 4 sekundy, pochopíme, že budoucí pracovní trh bude patřit těm, kdo umí více než jen psát o tom, jak by to mělo být.