Poslední slova TGM: Co může skrývat zapečetěný dopis, který se otevře v září 2025?
TGM
Už jen pár týdnů zbývá do chvíle, kdy Česká republika uslyší dosud neznámá poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Dopis, který jeho syn Jan Masaryk sepsal krátce před smrtí svého otce, zůstává zapečetěn už téměř devadesát let. Otevřen bude 19. září 2025. Co v něm asi stojí?
Dopis není Masarykův autograf. Jde o záznam Janovy ruky, která tehdy u smrtelného lože zachytila slova svého otce. Podle všech dostupných informací je v obálce jediný list papíru, který Jan Masaryk uchoval jako hluboce osobní svědectví, ale zároveň jako dokument pro budoucnost. V roce 2005 jej předal do Národního archivu Antonín Šum – bývalý Janův tajemník – s přísnou podmínkou, že jej nikdo nesmí otevřít dříve než v září 2025.
Tomáš G. Masaryk v posledních měsících svého života trpěl ztrátou řeči po těžké mrtvici. Věty, které Jan zachytil, tedy patrně nebudou dlouhým politickým testamentem, ale spíše útržkovitým vzkazem – jakýmsi morálním majákem. V atmosféře roku 1937, kdy už bylo zřejmé, že se nad Evropou stahují mraky, mohl Masaryk cítit potřebu říci poslední slova, která by posílila nejen jeho syna, ale i celý národ. Možná proto řekl věty jako:
„Beneše drž. Republiku chraňte – násilí neustupuj. Věř lidem, věř pravdě… Člověk musí zůstat člověkem.“
To je samozřejmě jen domněnka. Ale zapadá do jeho celoživotního stylu. Masaryk nebyl sentimentální kazatel, ale filozof a realista. Mluvil jednoduše, ale s hlubokým významem. Když v roce 1918 přijel do osvobozené vlasti, lidé ho vítali jako prezidenta-osvoboditele. On jim ale připomínal: „Demokracie, to je diskuse.“ A hlavně: „Nebát se a nekrást.“
Rozpečetění dopisu se uskuteční 19. 9. 2025 v 10:00 v Lánech. Text veřejnosti přečte historička Dagmar Hájková, přítomen bude prezident Petr Pavel či Český rozhlas. Proč na tom záleží? Nejde o pouhou historickou kuriozitu. V době, kdy jsou slova často zneužívána, a kdy morální kompas společností kolísá, mohou být poslední slova TGM něčím víc než jen relikvií. Můžou být připomínkou, že stát není automat. Že republika je mravní konstrukce – a její opěrné body se stavějí slovem, nikoli silou. Ať už Masaryk Janovi řekl cokoliv, doufejme, že zachoval to nejdůležitější: lidskost, pravdu a důvěru.
PS:
„Beneše drž.“ (Masaryk veřejně podporoval Beneše jako nástupce a nabádal okolí, aby Benešovi pomáhalo).
„Republiku chraňte – násilí neustupuj.“ (Jeho definice demokracie zněla: „úsilí proti nadpráví, proti násilnosti“).
„Věř lidem, věř pravdě…“ (Heslo „Pravda vítězí“ a víra v morální sílu občanů patřily k Masarykovým konstantám).
„Člověk musí zůstat člověkem.“ (Variace na jeho častý motiv humanity: „Mravnost je poměr člověka k člověku.“)