Islámská spiritualita a její možná role v úsilí o deradikalizaci Palestinců

Pátrání po zdrojích milosrdenství a odpuštění

Lze očekávat, že po genocidní válce v Pásmu Gazy bude víra a duchovno hrát zásadní roli. Obojí může radikalizaci a násilí jak posílit tak i mírnit.

Bohuslav Rudolf

matematický fyzik, později kryptolog, nyní důchodce

19:31

1 komentář

Problém deradikalizace Palestinců jako lidských bytostí

Nelidskost současné války v Pásmu Gazy nepochybně způsobí v jeho obyvatelích hluboká dlouhodobá traumata, která mohou být později zdrojem sklonů k násilí, krutosti a nenávisti k Izraelcům. Výsledkem může být mohutná vlna palestinského terorismu v nepříliš vzdálené budoucnosti.

To bude nutné začít řešit ihned po ukončení války. A bude to nesmírně náročné. Dřívější přístupy prakticky používané Izraelem zahrnovaly okupaci, blokády, šikanu, ponižování, občasné bombardování, zatýkání bez obvinění a mučení.

Hrůzy této války způsobí ještě větší vzdor, ještě větší odpor a ještě větší odhodlání k terorismu. Pokračování v předchozích postupech by znamenalo ještě brutálnější okupaci, ještě horší šikanování a ponižování a ještě nelidštější bombardování. Izrael koneckonců už klesl až na úroveň genocidní války, čímž se začlenil mezi státy zavržené světovým společenstvím.

Existuje ale jiný lidštější způsob jak zabránit budoucí mohutné vlně palestinského terorismu?

Jsem přesvědčen, že ano. Hluboká traumata a mezní situace často přivádějí lidi na nejdůležitější rozcestí jejich života. Jedna cesta je plná bolesti, bezmoci a nenávisti a vede k násilí a pomstě. Druhá cesta vychází ze zřeknutí se násilí prostřednictvím milosrdenství a odpuštění. Vede k míru a lidskosti. Cílem všech zainteresovaných by měla být podpora volby druhé z obou cest.

Hluboký ponor do nitra je u většiny lidí spojen s otázkami víry. Zřejmě se mnou budete souhlasit, že současné křesťanství může traumatizovanému člověku pomoci na jeho cestě vedoucí k odpuštění a nenásilí.

Nenásilí, milosrdenství a odpuštění v islámu

Namítnete: "Většina Palestinců jsou muslimové. Může islám alespoň někoho přivést k milosrdenství a k odpuštění?"

Budete možná překvapeni, ale může. V islámu je milosrdenství podstatou víry a odpuštění v něm hraje klíčovou roli. Existuje řada citátů z Koránu, na nichž je tento názor založen.

K božímu odpuštění je potřebné upřímné pokání provinilce, což může být problém. Nicméně boží milosrdenství připouští i výjimky a mezilidské odpuštění není v islámu podmíněno kajícností viníka - oběť je vyzvána k soucitu a shovívavosti bez ohledu na postoj pachatele.

V islámu existuje hluboká tradice nenásilí, především v rámci súfismu a děl klasických učenců zdůrazňujících trpělivost a mírumilovnost jako jádro víry. Súfijské řády zdůrazňovaly od svého počátku vnitřní očistu, lásku k Bohu a soucit k bližnímu a kladly důraz na mír a harmonii ve společnosti.

Deradikalizace využívající umírněný islám - dosavadní praxe a zkušenosti

Lze se na islámskou spiritualitu a na umírněný islám spolehnout při deradikalizaci tak náročného prostředí, jakým bude poválečné Pásmo Gazy? To zatím nikdo neví.

Bude to obrovská a náročná výzva. K odhadu možností její úspěšnosti můžeme využít praktické zkušenosti muslimských zemí, které v nedávné minulosti čelily radikálnímu islamismu.

Ukazuje se, že pouze na duchovní aspekty se nelze spoléhat. Podstatné též bude klást důraz na bezpečnost a na sociálně ekonomické prostředí. A rovněž je zřejmé, že při obnově běžného života v Pásmu Gazy a při případném ustanovení státu Palestina by arabské a obecně muslimské země mohly a měly sehrát podstatnou roli.

Saúdská Arábie

V r. 2004 spustila Saúdská Arábie strategii deradikalizace kombinující bezpečnostní prvky s výukou umírněných výkladů islámu. Extrémisté v jejich věznicích procházeli programem zahrnujícím i poradenství, teologii a lékařskou péči s cílem jejich opětovného začlenění do společnosti.

Saudové se také zaměřili na potlačení zdrojů extrémismu, zejména na razie a zavírání škol (madrás), které kázaly a vyučovaly teror a extrémní islamismus.

Boj s islamismem probíhal i ve veřejném prostoru. V televizi byly organizovány rozhovory s bývalými extrémisty vedoucí k odsouzení radikálního extremismu.

Bývá uváděna 80% úspěšnost.

Singapur

V Singapuru tvoří tříčtvrtinovou většinu Číňani. Muslimové jsou zde v menšině.

Singapurské právo umožňuje zadržet podezřelého z extremismu bez soudu, místo kterého projde deradikalizačním vzděláváním.

To spočívá v soukromých rozhovorech s uznávanými islámskými učenci za účelem zpochybnění a nápravy jeho radikálního chápání islámu. V případě potřeby je doprovázeno finanční podporou jeho rodiny a odborného pracovního výcviku. V případě pozitivního přístupu a projevení lítosti je vězeň propuštěn. To obvykle trvá 9 měsíců.

Uvádí se zhruba 90% úspěšnost.

Indonésie

V Indonésii tvoří muslimové 87% většinu.

Vězni obvinění z extremismu se mohou zúčastnit nepovinného převýchovného programu. Při něm jsou využíváni bývalí, nyní napravení, teroristé. Tématem je islámská ideologie. Kromě toho jsou vězni připravováni na začlenění do společnosti školením pracovních a dalších potřebných dovedností.

Uvádí se téměř 90% úspěšnost.

Maroko

Po bombových útocích v Casablance Maroko zavedlo protiteroristický program, který kombinuje bezpečnostní operace, socioekonomická opatření a dohled nad náboženským vzděláváním.

V r. 2015 založilo Institut Mohameda VI. pro vzdělávání imámů, aby prosazoval umírněné intepretace islámu, reformovalo náboženskou výchovu a vytvořilo program pro rehabilitaci extrémistických vězňů.

Jordánsko

V r. 2004 se spojilo 180 muslimských učenců, aby dosáhli konsensu proti extrémistickým interpretacím islámu. V r. 2006 vydala vláda zákony regulující, kdo může vydávat náboženská rozhodnutí, neboli fatvu.

Závěrečné úvahy

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. A obávám se, že nejen po materiální stránce, ale i po stránce poškození lidských duší. Nikdo nevíme, co s tím. Napadla mne možnost využití přirozených zdrojů nenásilí, milosrdenství a odpuštění v islámské spiritualitě.

Při následném pátrání jsem zjistil, že mnohé muslimské země se v nedávné minulosti byly nuceny s islámským extremismem vypořádat. Současně jsem se ale také dozvěděl, že tento způsob vypořádání byl kombinován s někdy i tvrdými bezpečnostními opatřeními a s rozsáhlými sociálními a ekonomickými programy. A že spiritualita jako taková hrála v těchto programech spíše okrajovou roli. Mnohem podstatnější byl všeobecný umírněný islám.

Praktické zkušenosti muslimských zemí v boji s islámským extremismem by měly být využity při návratu Pásma Gazy do běžného života a při budování státu Palestina.

Přesto si myslím, že Pásmo Gazy bude pro proces deradikalizace zcela novým prostředím. A to v tom smyslu, že většina jeho obyvatel nebude spadat do kategorie bývalých teroristů, ale bude hluboce traumatizována a bude v něm doznívat indoktrinace Hamásem. Nebude tedy možné zacházet s těmito lidmi jako s provinilci, ale bude nutné jim poskytnout preventivní psychologickou a spirituální pomoc.

Proto si myslím, že po tak extrémních životních zkušenostech může spiritualita sehrát při hledání nového životního směru podstatnou roli a tudíž by měla být podporována a chráněna.