Kouzlo nechtěného nově zvolené irské prezidentky
Politika
V pátečních (24. 10.) volbách se irskou prezidentkou stala Catherine Connollyová. Krajně levicová politička – a vlastně z logiky věci politička, která nemá ráda Izrael.
O to zajímavější pohled má na Hamás. Sotva vešlo ve známost, že to bude ona, kdo v prezidentském sídle nahradí Michaela Higginse, který také nepatří mezi fanoušky židovského státu, obletělo internet její dřívější vyjádření, že Hamás je „součástí struktury palestinského lidu“. Jejími slovy: „Hamás byl v posledních volbách zvolen lidem. V roce 2006 nebo 2007 měl drtivou podporu. Je součástí občanské společnosti Palestiny. Jsme na nich závislí, pokud jde o čísla týkající se úmrtí.“
No právě. Ale postupně. Ano, Hamás vyhrál poslední volby do zákonodárného sboru Palestinskoarabské autonomie, bylo to v lednu 2006. Pokud dobře počítám, bude to za tři měsíce dvacet let, co palestinští Arabové uspořádali volby. Drobný demokratický deficit. Hamás tehdy zvítězil jak celkově, tak v Pásmu Gazy. Říká-li paní zvolená prezidentka, že měl drtivou podporu, má pravdu. Není to ale něco, čím by se měla arabská společnost v bývalé mandátní Palestině chlubit. Stejně tak předválečná německá společnost sotva může být hrdá na to, že ve volbách v březnu 1933 s výrazným náskokem zvítězila Hitlerova NSDAP. Pojímá-li C. Connollyová věc tak, že Hamás je součástí „palestinské civilní společnosti“, pak dodávám ono „B“: v tom případě je palestinskoarabská občanská společnost prolezlá terorismem. Jako rozkládající se mrtvola shluky larev. Stírá se rozdíl mezi genocidními zločinci a civilisty, což já tvrdím odedávna. Děkuji za potvrzení.
Poukazovat na to, že Irové jsou na Hamásu závislí, pokud jde o počty mrtvých v Gaze, také nevyznívá příliš prozíravě. Na základě teroristických hausnumer pak levičáci typu paní Connollyové se zálibou sobě vlastní kydají na Izrael vědra propagandistických pomluv. Díky za upřímnost.
Mohu shrnout. Podle zvolené irské prezidentky je „Izrael teroristický stát“, ale teroristický Hamás je „součástí palestinské občanské společnosti“. Ani se věřit nechce, že někdo na Západě může takto uvažovat.
●