Anglikánská církev: Samostatné bohoslužby s žehnáním stejnopohlavním dvojicím zatím nebudou
Duchovní dilemata
Na pozadí krize rozdělení, kterou prochází celosvětové Anglikánské společenství, jehož „mateřskou“ církví je Church of England (Anglikánská církev – CoE), přijali biskupové CoE v polovině října důležité rozhodnutí.
Abychom se v problematice lépe orientovali, musíme si ozřejmit některé skutečnosti. Hlavními tématy sporu jsou (A) církevní žehnání homosexuálním dvojicím (zatím nejde o uznání církevního manželství stejnopohlavních „párů“, ale o žehnání těm, kdo uzavřeli občanský sňatek v Británii legální) a (B) možnost, aby občanský sňatek mohli uzavírat homosexuálně orientovaní duchovní. Začnu od konce. Ad B: Anglikánští homosexuální duchovní (muži i ženy) i nadále nemohou vstupovat do občanského „manželství“. Ad A: Zde je situace složitější.
Co je a co není možné
Záležitost žehnání homosexuálním dvojicím se nazývá (proces) Living in Love and Faith – Žití v lásce a víře (LLF). Jeho součástí jsou i Modlitby lásky a víry (Prayers of Love and Faith – PLF). PLF je možné využít pro žehnání stejnopohlavním dvojicím, ovšem pouze v rámci běžných bohoslužeb, přičemž duchovní v dané farnosti není povinen tak učinit. Při odmítnutí si dvojice musí najít jiného duchovního (v jiné farnosti). V listopadu 2023 Generální synod CoE schválil výzvu, aby biskupové zvážili zavedení zkušebního období pro samostatné bohoslužby, v nichž bylo takové žehnání bylo udělováno. K tomu však dosud nedošlo.
Není divu, že tradicionalisté, kteří se striktně drží učení Bible i CoE, že manželství je výlučně svazek muže a ženy (na tom se dle kánonů církve nic nemění), vnímali samostatné bohoslužby, jejichž náplní by bylo žehnání homosexuálním dvojicím (tedy PLF), jako cosi, co silně připomíná klasický církevní svatební obřad . Něco takového jde ovšem proti učení Bible i církve a je pro ně absolutně nepřijatelné. Ze je klíčový důvod vnitřního rozdělení. Nejen v samotné CoE, ale v celosvětovém Anglikánském společenství tvořeným anglikánskými a episkopálními církvemi mimo Anglii. Přímo v CoE liberálové (prohomosexuální lobby) tlačili na co nejrychlejší přijetí PLF v samostatných bohoslužbách, zatímco tradicionalisté (evangelikálové a anglokatolíci) vyvíjeli tlak opačným směrem.
V říjnu 2025 tedy biskupové rozhodli, že zavedení samostatných bohoslužeb žehnání (PLF) musí být v souladu s kánonem B2.2, který stanoví, že něco takového musí být schváleno dvoutřetinovou většinu v každé komoře Generálního synodu (biskupské, ostatního duchovenstva a laiků). Církevní servery uvádějí, že na základě rozložení sil tradicionalisté versus liberálové je zavedení samostatných bohoslužeb s PLF velice málo pravděpodobné. Nicméně biskupové vydají k projektu LLF definitivní stanovisko v prosinci 2025 a o celé věci se bude široce diskutovat na Generálním synodu v únoru 2026.
Varování
Mají tradicionalisté důvod k jásotu? Evangelikálové v jejich řadách před něčím takovým varují, jak píše John Dunnett, národní ředitel Evangelikální rady Anglikánské církve na jejím webu. Soudí: „Je velmi nepravděpodobné, že by se revizionisté (ti, kteří usilují o samostatné bohoslužby a manželství osob stejného pohlaví mezi duchovními) rozhodli své věci se vzdát. V současné době je mnoho revizionistů pochopitelně rozzlobeno a zarmouceno tím, co považují za zradu ze strany Komory biskupů – tato bolest by mohla podnítit jejich odhodlání dosáhnout změny.“ Dodává, že projekt LLF může zmizet, nezmizí ale tlak na zachování zájmů založených na projektu LLF, třebaže v příštích několika týdnech může nastat období částečného klidu. Dunnett se obrací na ty, kdo se domnívají, že nové rozhodnutí Komory biskupů nezavdává důvod k obavám: „Prosím, nepodceňujte odhodlání revizionistů dosáhnout svých cílů. Tohle ještě není konec!“ V zápase o uchování pravověrného anglikánského učení nelze polevit. „Pracujme na tom nejlepším – na odstranění Modliteb lásky a víry (PLF), které jsme vždy považovali za nebiblické. Pokud to nebude možné, prosazujme strukturální přeskupení, které do budoucna zajistí pravověrnost CoE. Teď není čas naše úsilí vzdát.“ Dunnet se domnívá, že to hlavní přinese únorový Generální synod.
Má pravdu. Třebaže zatím v dílčím zápase vyhráli obhájci pravověrné víry založené na učení Bible, liberálové (progresivisté, bibličtí revizionisté) se svých cílů a záměrů rozhodně nezříkají. Vidíme to nejen v církevním prostředí, ale především mimo něj. Některé církve se pouze snaží pošetile přizpůsobit.
●
https://www.churchofengland.org/about/governance/legal-resources/canons-church-england/section-b