Jak lze znevážit mírové úsilí

Blizkovýchodní konflikt

V pondělí 7. července přiletěla do Izraele neobvyklá delegace. Sestávala z patnácti imámů a lídrů muslimských komunit z Francie, Belgie, Nizozemí, Itálie a Spojeného království.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

13. července v 20:00

Napište první komentář

Svoji návštěvu pojali jako mírovou misi. S cílem podpořit mezináboženský dialog, ukázat, že přátelské soužití mezi muslimy a Židy je možné a připomenout, že boj proti islamistickému extremismu je společnou výzvou pro všechny. Během setkání v Domě prezidenta v Jeruzalémě jim Isaac Herzog řekl: „Všichni jsme Abrahamovy děti. Zde v Izraeli chceme mír. Chceme vidět všechna naše rukojmí zpátky doma – a chceme také vidět konec utrpení lidí v Gaze.“ Francouzský imám Hassen Chalghoumi, předseda Konference imámů Francie, připomněl, že nynější válka není vedena pouze mezi Izraelem a Hamásem nebo Izraelem a Hizballáhem. „Je to konfrontace mezi dvěma zásadně odlišnými světy. Vy, pane prezidente, stojíte na straně demokracie a svobody, na straně světa bratrství, lidskosti a soucitu.“ Britský zástupce Noor Dahri, výkonný ředitel organizace Islamic Theology of Counter Terrorism uvedl zajímavý rozdíl. Podle něj islamisté v Evropě představují větší hrozbu než na Blízkém východě. A vysvětlil proč: „V regionu (na Blízkém východě) lidé vědí, kdo jsou extremisté. Ale v Evropě žijí mezi lidmi a nekontrolovaně šíří svoji politickou ideologii v mešitách a komunitních centrech.“ V rozhovoru pro server The Times of Israel dále uvedl: „Od 7. října (2023) se i ti muslimové, kteří dříve Izrael podporovali, k němu otočili zády nebo ze strachu mlčeli. Naše delegace je tu proto, aby řekla, že židovský národ není nepřítelem muslimů a že Izrael není proti islámu.“

Návštěvu koordinovala nevládní organizace European Leadership Network, která usiluje o posílení evropsko-izraelských vztahů. Hosté se také setkali mimo jiné s šéfem arabského jazykového oddělení útvaru mluvčího izraelské armády plukovníkem Avichayem Adraeem, vrchním rabínem Davidem Yosefem a příbuznými drúzských a beduínských obětí nedávných teroristických útoků. Navštívili rovněž památník holocaustu Jad Vašem.

Mohlo by se zdát, že každý, kdo usiluje o židovsko-muslimský dialog a přátelskou koexistenci, bude oceněn. Prostě proto, že dělá správnou věc. Zcela tak tomu ale není. Ozvaly se i hlasy plné zášti a odsouzení. Ostatně že účastníci mise nesou osobní riziko, připustil francouzský imám Chalghoumi. „Hrozeb se obáváme, ale odvážní jsou ti, kdo tvoří dějiny a mění svět,“ dodal.

Netrvalo dlouho a z Káhiry přiletěl jedovatý šíp. Tamní respektovaná duchovní a vzdělávací instituce sunnitského islámu Al Azhar návštěvu nevybíravými slovy kritizovala. Podle ní šlo o „samozvané imámy“, kteří nikoho nereprezentují, ani islám, ani muslimy. Navíc se prý jednalo o návštěvu na „okupovaných palestinských územích“ a návštěvu Isaaca Herzoga označili jako „setkání s prezidentem izraelské okupace“.

Prohlášení Al Azharu bez servítků znehodnotilo cíl návštěvy. Nešlo o podporu mezináboženského dialogu a soužití – to je prý „klamný a zlovolný“ narativ, „zejména s ohledem na probíhající a bezprecedentní genocidu palestinského lidu“. Al Azhar vyjádřil nad návštěvou „hluboké zděšení“ a pokračoval: „Tito jedinci ztratili veškeré lidské, náboženské a morální spojení s lidem Palestiny,“ a objasnil, že takovéto osobnosti, které zrazují etické a náboženské principy pro osobní zisk, často nacházejí své místo v nejtemnějších kapitolách historie. Nevyhneme se otázce, jak si tedy učenci a duchovní Al Azharu vzájemný dialog mezi Izraelci a Araby představují, když ne takto.

Podobně se vyjádřil i egyptský velký muftí šejk Nazir Mohamed Ayad. Cestu označil jako „lacinou politickou investici s použitím falešných turbanů“. Evropské imámy a komunitní muslimské lídry obvinil, že za směšnou cenu prodávají své svědomí a oblékají si plášť náboženství, aby stanuli před vůdci sionistické entity, čímž propagují „falešný mír“ a „dialog poskvrněný krví nevinných“. Návštěvu muftí Ayad odsoudil jako „propagandistický nástroj, jehož smyslem je vylepšit obraz násilného okupačního režimu, a to za použití falešného náboženského zastoupení, což má vést k uvedení veřejného mínění v omyl a podpoře normalizace (s Izraelem).

Jeden problém, dva přístupy. Který z nich je cestou k míru?

●