Majdan po africku

V dnešní době je těžké vybrat si "knihu k vodě", pokud zrovna nechcete ekvivalent hamburgeru na jedno zhltnutí. Instantních produktů jsou plné regály. Autoři do nich semleli půl kila lásky, párek gayů nebo veganských lesbiček různých ras, jednu vraždu a 20 deka fatální nemoci a postiženého génia v partě ekologických aktivistů; zamíchat, protřepat, hotovo. Dobrý román se hledá těžko.

Společenský román se silným příběhem a politickým podtextem Píseň jedovatého stromu je bestseller Barbary Kingsolverové, novinka z nakladatelství LEDA. Vážná kniha o střetu civilizací Afriky, Evropy a Ameriky, napsaná s humorem, nesmírnou poetikou a hlubokou pravdou: "Jedinou čestnou práci pro vládu v tuhle chvíli představuje to, že se ji člověk snaží svrhnout.".

Do vesnice v džungli tehdejšího Belgického Konga přijíždí americký misionář Nathan Price s celou rodinou, manželkou a čtyřmi dcerami. Tyranský kazatel Nathan, prototyp repelentu na křesťanství, je přesvědčen o své pravdě a bez špetky empatie ji vnucuje místním vesničanům i vlastní rodině. Do toho probíhá osvobození se od belgických kolonizátorů. Demokraticky zvolený, místní uznávaný vůdce je brzy nahrazen loutkou poslouchající západní, americké mentory. Dnešní terminologií "majdan po africku" a nástup nových kolonizátorů přináší korupci a další bídu domorodcům. Hněv Afričanů, kteří se vzpírají proti evropské i americké nadvládě, je jedním z poselství románu.

"Nezávislost je složité slovo v cizí řeči... Dobytí a osvobození a demokracie a rozvod jsou slova, která nedávají valný smysl, pokud máte hladové děti a potřebujete pověsit mokré prádlo a schyluje se k dešti."

Silný příběh a perfektně vykreslené postavy jsou i v osobní rovině, ve vztahu mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci. V knize rezonuje téma morální zodpovědnosti každého člověka, viny a trestu, odpuštění, víry, dospívání, a to v prostředí, kde nerozumí v podstatě ničemu a nikomu a všechny samozřejmosti, co znají z domova, si musí tvrdě vydobýt, anebo na ně zkrátka zapomenout.

Hlavní smysl tohoto edičního počinu ředitele nakladatelství LEDA, dr. Rudolfa Červenky, vidím ve společensko-politické rovině, v analogii příběhu státu, který se chce osvobodit od kolonizátorů, aby byl vzápětí nepozorovaně kolonizován jinou mocností. "S velkou pompou vyměňuje evropské názvy za africké", aby zbavil zemi známek cizí nadvlády. "A co se tím změní", když uzavírá dohody s Američany, "kteří stále ovládají všechny zdejší kobaltové a diamantové doly"? A výměnou za to putují všechny peníze ze zahraniční pomoci rovnou k dosazenému loutkovému vládci. "Copak může panovat ten, kdo nenávidí právo?"

Tuhle knihu bych si sama nikdy nevybrala. Na první pohled má všechny atributy, které by mě odradily: napsala ji autorka, příběh vyprávějí ženy, matka a její čtyři dcery, hlavním protagonistou je americký misionář a děj se odehrává nejen, ale převážně, v Africe, v minulosti 60. let 20. století, byť se uzavírá až po roce 1990.

Jsem moc ráda, že jsem na knihu dostala doporučení, a proto předávám dál. 576 stran je ideální rozsah na týden na pláži. A nezapomeňte chodit plavat, protože odtrhnout se od téhle knihy je těžké. Považuji ji za nejlepší román posledního roku, který v češtině vyšel.

Citace jsou z knihy: KINGSOLVEROVÁ, Barbara. Píseň jedovatého stromu. (The Poisonwood Bible). Přeložila Veronika LÁSKOVÁ. Voznice: Leda, 2024. ISBN 978-80-7335-923-2.

Odkaz na web: https://leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=978