Doktrína odstrašení v palestinsko-izraelském konfliktu jako palivo cyklu násilí

Téměř nesouvisející poznámka o odzbrojení Hamásu

Nyní je jedinečná příležitost k přípravě mírového soužití dvou mírumilovných suverénních států v (možná střednědobé, možná dlouhodobé) budoucnosti. Aby se to mohlo stát, bude nutné, aby ihned po válce došlo na palestinské straně k hluboké deradikalizaci obyvatelstva. K jeho nasměrování k odpuštění, milosrdenství a míru.

Pokud k němu nedojde, pak v blízké budoucnosti budeme muset očekávat rozsáhlé palestinské teroristické útoky, jejichž důsledkem bude ještě brutálnější okupace palestinských území nebo etnická čistka a konec nadějí na vznik palestinského státu.

Jestli si Hamás chce ponechat osobní zbraně, ohrožuje tím možnost rozsáhlé deradikalizace obyvatel Pásma Gazy, která je nutnou podmínkou pro vznik palestinského státu a pro budoucí mír. Proto je nutné, aby Hamás přislíbil, že bude podporovat výchovu obyvatelstva Gazy k důstojnému mírovému soužití s Izraelem (pokud to bude jen trochu možné). Je to naprosto zásadní podmínka, kterou palestinská strana musí ve svém vlastním zájmu splnit.

Směřování Palestinců k mírovému soužití s Izraelci, k milosrdenství a k odpuštění je zejména pro jejich vlastní budoucnost natolik důležité, že, pokud ho Hamás odmítne podporovat, bude namístě ho odzbrojit třeba i násilím.

Doktrína odstrašení a opakující se vzorec v epizodách a etapách konfliktu

Doktrína odstrašení, počítání mrtvých a šikana

Podstatnou součástí izraelské bezpečnostní doktríny je tzv. "odstrašení". Tento bezpečnostní princip byl explicitně formulován v doktríně Dahíjá a v podstatě říká, že obranné reakce Izraele na palestinské útoky nebo provokace budou extrémně tvrdé a nebudou brát relevantní ohledy na civilní obyvatelstvo. Jejich cílem nebude pouze likvidace konkrétní vojenské infrastruktury, ale i odstrašení civilního obyvatelstva.

Tato doktrína vedla opakovaně k obrovským nepoměrům mezi ztrátami lidských životů na izraelské a na palestinské straně. Mezi lety 2006 až 2022 byl tento poměr zhruba 1 : 22, během války v Gaze byl (pro Palestince) horší než 1 : 50.

Podobnou roli hrál i charakter blokády Gazy. Ta totiž měla dvě složky: bezpečnostní a šikanózní. Zatímco bezpečnostní složku blokády týkající se vojenského materiálu a materiálu pro výstavbu tunelů a konstrukci zbraní by snad bylo možné obhájit, šikanózní složka obsahovala položky jako například hygienické potřeby (dámské vložky), hračky (kopací míče), různé druhy potravin, cukrovinky, textil, šicí stroje a podobně. Dokonce byl zakázán dovoz zelených spacích pytlů a přikrývek. Tyto položky Izraelci prohlásili za zboží dvojího určení, ale ve skutečnosti šlo o cílenou šikanu a ponižování obyvatel Pásma Gazy.

Důsledky doktríny odstrašení a šikany

Po každé izraelské odstrašující akci se decimovaní obyvatelé Gazy budou nějakou dobu asi těžko bránit. Což vyvolá zdánlivý dojem, že doktrína odstrašení funguje. Ale pocity bezmoci, ponížení a nespravedlnosti v nich budou postupně narůstat a přemění se na hlubokou nenávist. A ta dříve nebo později povede k dalším provokacím a nebo teroristickým útokům.

Ty povedou k další izraelské odvetě, která bude ještě brutálnější, než byla ta předchozí. Ta vyvolá ještě horší pocity bezmoci, ponížení a nespravedlnosti, které se transformují v ještě hlubší nenávist, jež povede k ještě pečlivějšímu plánování teroristických útoků a k jejich ještě větší brutalitě.

Izraelci se stěžují na to, že palestinské děti jsou svými rodiči a učiteli vedeny k nenávisti k Izraelcům. Ale to je přece očekávatelná reakce. Nelze se divit tomu, že brutální násilí, krvavé oběti, hromadné zabíjení civilistů, všudypřítomná šikana a ponižování vedou k nenávisti jako k něčemu samozřejmému a přirozenému.

Podstata vzorce

Jde o sérii průchodů následujícím cyklem:

• Růst pocitů bezmoci, nespravedlnosti a ponížení mezi Palestinci.

• Důsledkem je palestinský útok nebo provokace. Ztráty mezi Izraelci jsou typicky malé nebo žádné.

• Izrael odpoví s neúměrnou brutalitou. Akce postihne nepřiměřeně a ve velkém rozsahu civilní obyvatelstvo s velkým počtem obětí.

• Růst pocitů bezmoci, nespravedlnosti a ponížení mezi Palestinci.

Poznámky:

Není pravda, že k provokacím nebo k útokům ze strany Izraelců vůči Palestincům nedochází. Izraelské propagandě se podařilo Palestince natolik dehumanizovat, že se tyto útoky považují za samozřejmé a v (českých) médiích jim není věnována téměř žádná pozornost. Při posuzování této stránky tématu je nutné brát do úvahy i dění na Západním břehu.

Podobnou roli při generování pocitů bezmoci, nespravedlnosti a ponížení jako izraelské násilné "odstrašení" hraje i blokáda Gazy. Její šikanózní složku nelze ničím omluvit a nelze ji vysvětlit ničím jiným než právě snahou o šikanu a ponížení Palestinců.

Poznamenejme, že během války bylo vyvolání umělého hladovění obyvatelstva Izraelem použito jako zbraň. To byl zločin mimořádného rozsahu, který podle mne skončí před mezinárodním soudem.

Masakr, který 7. října 2023 spáchal Hamás, je v palestinsko-izraelském konfliktu výjimečnou událostí. Diskutované schéma (vzorec) se na něj sice vztahuje také, ale jeho příprava a průběh zahrnovaly řadu dalších příčin.

Nicméně těžko pochybovat o tom, že na průběh války v Gaze byla doktrína odstrašení aplikována v rozsahu až obludném. Lze bohužel očekávat, že, pokud nebudou podniknuta radikální rozsáhlá opatření, dojde za několik let k extrémní radikalizaci palestinského obyvatelstva a k rozsáhlým, pečlivě připravovaným teroristickým útokům vůči Izraelcům. Pokud to nastane, nejenže to Izraelci zaplatí spoustou životů, ale pravděpodobně to ukončí i palestinské naděje na jakoukoliv snesitelnou budoucnost.

Souvislost s poznámkou o odzbrojení Hamásu

Mír je v nejvyšším zájmu jak Palestinců, tak i Izraelců.

Aby byl možný, musí Izraelci nahlédnout zvrácenost své doktríny odstrašení a šikany, zhrozit se důsledků svého dosavadního jednání a zavrhnout ho.

Palestinci musí překonat své pocity ponížení a nespravedlnosti a upnout se k odpuštění, milosrdenství a k míru.

Není pravda, že to není možné. Je to jen na nich.