Digitální Továrna 2026: Pohovor s APOLLO
Epizoda seriálu BLACKBOX
Záznam z oddělení Humanoid Resources, Digitální Továrna 2026. Autor: Dr. Adam Černý (alias Blackbox).
Kdybych měl jedním slovem popsat dojmy, které ve mně humanoidi během pohovorů vyvolali, byla by to škála od „vysoce efektivní“ po „mírně děsivý“. Ale Apollo? Apollo bylo první slovo, které se samo nabídlo: „kolegialní“.
Do místnosti nevkročil titan, sprinter, diplomat ani psycholog. Ale humanoid, který vypadal jako někdo, kdo se narodil proto, aby stál vedle lidí — ne před nimi, ne za nimi, ale vedle.
Jeho příchod by se dal popsat jako „příjemně nenápadný“.
✅ První dojem – robot, který zná koncept osobního prostoru
Dveře se otevřely. Apollo naklonil hlavu, aby zkontroloval, zda mám volné ruce, a pak vstoupil.
Apollo: „Dobrý den, doktore Černý. Je pro vás lepší, když si sednu naproti, nebo z boku?“
Adam: „Naproti, prosím.“
Posadil se tiše, měkce, jako člověk, který má před pohovorem už třicet zkušeností z praxe a nechce nic pokazit.
První humanoid, který mi připomněl dobrého kolegu z výroby — takového toho, který ví, kde jsou rukavice, i když je právě nehledáte.
✅ Úvodní otázka – proč právě naše továrna?
Adam: „Proč se hlásíte do Digitální továrny 2026?“
Apollo bez servomotorové teatrálnosti, lidsky, jednoduše:
Apollo: „Vaše továrna je prostředí, kde roboti pracují společně s lidmi. A já jsem navržen pro spolupráci — ne pro soutěž. Chci doplnit, ne nahradit.“
To byla věta, kterou by měli slyšet všichni, kdo se bojí robotizace.
✅ Silné stránky – modulárnost, bezpečnost, týmovost
Adam: „Jaké jsou vaše silné stránky?“
Apollo přepnul do pracovního tónu, stejně sebejistého jako stroje za technikou:
Apollo: „Modulární rám. Bezpečná kolaborativní síla. Schopnost pracovat s člověkem v těsné interakci. Jemná motorika i manipulace se střední zátěží. Rychlé přepínání nástrojů. A přehledné chování — nic nečekaného.“
Jedno slovo jsem si podtrhl: předvídatelný. V prostředí, kde člověk dokáže jednou rukou montovat a druhou posílat SMS, je to dar.
✅ Slabiny – skromnost nahraná v systému
Adam: „A slabiny?“
Apollo rozhodně neváhal.
Apollo: „Nejsem nejrychlejší. Nejsem nejsilnější. A nejsem ani nejflexibilnější. Ale jsem spolehlivý. A to je ve výrobě důležité.“
Nebyla to falešná skromnost. Nebyl to marketing. Byla to… realističnost.
Adam: „A je něco, co vám dělá potíže?“
Apollo: „Když lidé improvizují. Ale rychle se učím jejich rytmus.“
To je další z těch vět, které by si měli přečíst i lidští nováčci.
✅ Praktický test – kolaborativní práce
Simuloval jsem situaci: člověk drží součástku, Apollo má přidržet rám, a společně mají dokončit montážní krok.
Apollo: nepřiblížil se moc, ani málo, jen přesně tam, kde by stál zkušený technik.
Apollo: „Připraven?“
Člověk: „Jo.“
Apollo zafixoval rám, držel stabilně, čekal na signál — a dokonce sledoval dech člověka, aby pochopil, kdy má přeprat tlak.
To není mechanika. To je spolupráce.
✅ Test nečekané změny – lidský faktor
Nastavil jsem scénář, kdy člověk: upustí nástroj, lekne se, a udělá krok dozadu.
Apollo: Ustoupil. Stiskl nástroj pouze nato, aby se nepoškodil. Podal ho člověku rukojetí napřed.
A řekl: „Nespěchejte. Zvládneme to znovu.“
A bylo to řečeno tónem, který snížil tepovou frekvenci o tři údery — ověřeno u kolegy, který držel senzory.
✅ Sociální kompatibilita – ideální pro smíšené týmy
Adam: „A co když budete v týmu, kde jsou lidé, kteří robotům nevěří?“
Apollo: „Ukážu, že mě nemusí sledovat. Vysvětlím každý krok. A budu předvídatelný.“
Adam: „A co když budou lidé příliš očekávat, že uděláte jejich práci?“
Apollo: „Nehraju si na hrdinu. Cílem je sdílení, ne dominance.“
Kdyby byl člověk, byl by to pravděpodobně nejoblíbenější kolega v hale.
✅ Závěr pohovoru
Když pohovor skončil, Apollo vstal tiše jako první den v práci, kdy nechcete rušit mistra.
Apollo: „Děkuji za váš čas, doktore Černý. Těším se, pokud budu moci pracovat vedle vás.“
Tahle věta byla přirozená. Ne servilní. Ne nahraná. Prostě… lidská ve smyslu, jaký by měl být standardem.
Apollo bude přijat. Ne proto, že je nejlepší v některé extrémní kategorii, ale protože je nejlepší tam, kde lidé a roboti skutečně sdílejí práci.
Kolaborativní partner. Tichý jistič chaosu. Robot, který nevytlačí lidi — ale naučí je, že spolupráce může být krásně jednoduchá.