Brno dvakrát prohrálo ve sporu s malou obcí o jednosměrku u přehrady

Brno nejen že neučinilo dost pro to, aby situaci na ulici Hrázní v minulosti nějak vyřešilo, ale skrze nový územní plán ještě přidalo další rozsáhlé zastavitelné plochy, které jsou přes Hrázní obsluhovány (třeba u Maximus Resort). Územní plán se přitom neobtěžoval dopravu jakkoliv zlepšit. Brno totiž spoléhá na to, že silou donutí sousední obec, aby se doprava z podstatné části přesunula na její území. Toho chce dosáhnout skrze vydání opatření obecné povahy, které upraví provoz na ulici Hrázní – zjednosměrní ho.

Brno neuspělo už dvakrát

Brno má ale docela smůlu – už dvakrát prohrálo u krajského soudu.

V prvním případě (leden 2025) soud řekl: „Zdejší soud především vychází z toho, že regulace dopravy (místní úpravy provozu) na hranici území dvou obcí musí být koordinována… Ve skutkových poměrech, jaké jsou především ohledně jednosměrného provozu dány v nyní posuzované věci, je již proto třeba obecně volit výklad umožňující přiměřenou participaci sousední obce na zamýšlené regulaci.“ Opatření obecné povahy, kterým se Brno snažilo stanovit úpravu provozu na Hrázní, soud zrušil.

Po tomto neúspěchu Brno přispěchalo s druhým opatřením, tentokrát se snažilo upravit provoz přechodně s cílem neumožnit obci se vyjádřit. Soud ale město znovu pokáral (duben 2025): „Nyní napadené opatření tedy zjevně nesměřuje k naplnění smyslu regulace zajišťující přechodnou úpravu, nýbrž je pouze součástí širšího, i po zrušení předchozího opatření nadále trvajícího (tedy kontinuálního), záměru odpůrce změnit obousměrný provoz v ulici Hrázní na provoz jednosměrný… Přijetí opatření stanovujícího přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích, jež svými důvody a svým konkrétním řešením směřuje výlučně k dosažení takové úpravy provozu, která odpovídá předchozímu, avšak – pro nerespektování § 172 odst. 1 správního řádu a § 77 odst. 5 věty druhé silničního zákona – soudem zrušenému, opatření stanovujícímu (trvalou) místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, a to do doby účinnosti do budoucna zamýšleného opatření stanovujícího (trvalou) místní úpravu provozu na pozemních komunikacích, svými důvody a konkrétním řešením totožného, je obcházením zákona.“

Ano, Brnu v boji se sousední samosprávou nezbylo, než obcházet zákon. Soud ještě připomněl: „Už z toho důvodu nemůže napadené opatření obecné povahy obstát, aniž by se zdejší soud musel podrobně zabývat návrhovými námitkami stran neprovedení testu proporcionality a neumožnění participace navrhovatelky v procesu přijímání napadeného opatření; obojí může být právě důsledkem nezákonného koncipování opatření jen jako přechodného bez reflexe závěrů zdejšího soudu vyslovených v rozsudku ze dne 23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133, podle nichž, zjednodušeně řečeno, regulace dopravy na hranici dvou obcí musí být výsledkem jejich vzájemné koordinace.“

Do třetice všeho zlého

Je otázkou, jak chce Brno situaci řešit – přijme třetí opatření obecné povahy, skrze které se pokusí donutit obec skákat tak, jak magistrát píská? Nebo si úředníci v Brně uvědomí, že by možná bylo doopravdy rozumné vzít si k srdci slova soudu a začít situaci řešit ve vzájemné koordinaci s druhou samosprávou, která není žádný jeho podřízený nucený respektovat Brnem nastavená pravidla bez dalšího?

Podle rozsudku KS Brno ze dne 23. 1. 2025, č. j. 67 A 6/2024-133 a rozsudku KS Brno ze dne 16. 4. 2025, čj. 67 A 2/2025-106.

P. S.: Jsem ráda, že malé obci pomáhá zrovna můj advokátní manžel s mým skromným přicmrndáváním.