Workoholizmus. Keď práca pohlcuje | Marek Horňanský

Ve společnosti, která oslavuje výkon, produktivitu a neustálý růst, se práce stává nejen prostředkem obživy, ale často i měřítkem osobní hodnoty. Doby, kdy práce končila s odchodem z kanceláře, jsou pro mnohé minulostí. Pracovní povinnosti nás pronásledují v mobilních telefonech, emailech a myšlenkách i dlouho po pracovní době. Mnozí z nás znají ten pocit zadostiučinění, když za sebou zanecháme „odpracovaný“ den, kdy jsme toho stihli opravdu hodně. Co když se ale tento pocit promění v nutkavou potřebu? Co když už práce není jen prostředkem, ale stává se posedlostí?

Workoholismus je závislost na práci. Je to fenomén, o kterém se v posledních letech mluví čím dál častěji. Není to však jen módní slovo nebo výmluva pro zaměstnané lidi, kteří rádi pracují. Workoholismus je závažný psychologický problém. Může mít hluboký dopad na duševní i fyzické zdraví, vztahy i celkovou kvalitu života. Přestože je workoholismus stále opředený mnoha mýty, bývá často přehlížený, omlouvaný, nebo dokonce oceňovaný jako znak ambicióznosti a oddanosti.

Workoholismus je pojem často spojován s podnikateli, manažery či majiteli firem, kteří dokáží spadnout do koloběhu neustálé propracovanosti. Pojem workoholismus vznikl ve Spojených státech. V České republice se používat až po roce 1989, s rozmachem soukromého podnikání a zaváděním tržních principů. Pojem workoholismus však zavedl v 70. letech americký psycholog Oates. Ten definoval lidi, jejichž potřeba pracovat je natolik přehnaná, že může představovat nebezpečí pro jejich zdraví, osobní štěstí, mezilidské vztahy a společenské fungování. Workoholismus je definován jako jistý nátlak, nebo nekontrolovatelná potřeba neustále pracovat. Klíčovými komponenty tvořícími workoholismus jsou pocit nutnosti pracovat kvůli vnitřním tlakům, neustálé myšlenky na práci a práce nad rámec toho, co se očekává.

Workoholismus se proto označuje jako tendence pracovat nadměrně tvrdě. Vyznačuje se posedlostí prací a neochotou odpoutat se od práce. Workoholici mají nesmírně silnou touhu dosáhnout, a proto nejsou schopni odolat nutkavé práci. K dosažení úspěchu vydávají workoholici spoustu energie, ale bez dostatečného zotavení. V pracovní praxi se však můžeme setkat s různými charakteristickými rysy, které nejsou typickým modelem charakterizující workoholika, neboť se jedná o subjektivní typologii každého člověka.

Workoholik není vždy člověk, kterého pracovat jen baví. Není to ani člověk s velkou hypotékou, kterou musí splatit a musí pracovat od nevidím do nevidím. Workoholik své práci propadl, nezná odpočinek, i kdyby si odpočinout mohl S prací se obrazně oženil, myslí jen na svou práci, nic jiného ho nezajímá a o ničem jiném nemluví. Nezdravý životní styl, dřina bez odpočinku mu přináší zdravotní problémy. Nejúčastněji bývají workoholismem postiženi muži, což samozřejmě nevylučuje výskyt workoholismu i u žen. Norští vědci na univerzitě v Bergenu identifikovali specifické příznaky charakteristické pro workoholiky.

Studie dospěla k závěru, že asi 8% pracovní síly je závislých na práci. Jiné studie naznačují, že asi 10% průměrné populace v jiných zemích jsou workoholici. Lidé identifikovaní jako workoholici se často umístili na vysokých příčkách z hlediska těchto tří osobnostních vlastností. Konkrétně „ochota“ workoholici jsou pravděpodobně altruističtí, poddajní a skromní. Dále „neuróza“ workoholici bývají nervózní, nepřátelští a impulzivní. „Intelekt“, protože workoholici jsou obecně vynalézaví a zaměření na činnost.

Dnešní moderní svět dodává konceptu pracovní závislosti nový rozměr. Technologie jako například chytré telefony, notebooky a tablety poskytuje příležitosti pracovat odkudkoli a kdykoli a pro některé lidi, to znamená pracovat neustále. Workoholici mohou používat přepracování jako únik od osobních problémů, workoholismus může také poškodit vztahy a fyzické a duševní zdraví. Závislost na práci je běžnější u žen a lidí, kteří se označují za perfekcionisty. Workoholismus se vyvíjí různými způsoby, proto je třeba si uvědomit několik jasných znaků workoholismu:

• pravidelně si práci berete s sebou domů

• často zůstáváte pozdě v kanceláři

• když jste doma, neustále kontrolujete e-maily nebo SMS

Workoholismus je závislost, která není výlučná pro jedno odvětví nebo strukturu podnikání. Workoholismus se může vyskytnout v rodinných podnicích, malých podnicích a velkých a malých korporacích. Studie provedená ve Spojených státech amerických mezi vlastníky malých firem zjistila, že u mužů je pravděpodobnější, že budou workoholici než u žen. Tradiční role pohlaví určují, že ženy jsou iv dnešní době primárními chůvičkami domácnosti a dětí. Majitele s lépe fungujícím podnikáním je méně pravděpodobné, že je bude trápit workoholismus. Proto je v nejlepším zájmu vlastníka malého podniku udržovat zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Je důležité si připomenout, že opravdová hodnota člověka nespočívá pouze v pracovních výsledcích, počtu odpracovaných hodin či kariérním postupu. Práce by měla být prostředkem k naplnění našich životních cílů, nikoliv cílem samotným. Pokud se z práce stává únik před vlastními emocemi, vztahy, nebo dokonce před sebou samým, je vhodné zastavit se a zhodnotit, kam nás tento směr vede.

Cesta ven z workoholismu není snadná a mnohdy vyžaduje odvahu čelit pravdě o sobě samém. Zahrnuje učení se novým návykům, stanovení hranic, rozvoj schopnosti odpočívat a přijmout skutečnost, že i nečinnost má ve zdravém životě své místo. Velmi důležitá je také otevřenost vůči pomoci. Ať už ze strany odborníků, rodiny nebo přátel. Na závěr je dobré si položit otázku: Co mi práce skutečně dává ? A co mi naopak bere ? Pokud odpovědi ukazují na nerovnováhu, je nejvyšší čas hledat cesty zpět k harmonii. Přejme si, abychom dokázali být nejen úspěšní, ale především spokojení sami se sebou, ve vztazích i ve svém životě. Pamatujte, že odpočívat je lidské. Dopřát si čas pro sebe není slabost, nýbrž předpoklad dlouhodobé spokojenosti, zdraví a skutečně naplněného života. Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:

• Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

• Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102