Soudní verdikt týkající se kláštera sv. Kateřiny: Upřesnění

Justice a doba

Posledního května jsem na tomto blogu publikoval článek „Klášter sv. Kateřiny na Sinaji: Oprávněné obavy o budoucnost?“. Dnes přináším upřesňující informace.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

3. června v 20:47

Napište první komentář

Nejprve připomenutí, o co jde. Správní soud v egyptské Ismáílíji vydal verdikt ve sporu o vlastnictví pozemků zmíněného kláštera. Pro klášter vyzněl spíše nepříznivě, třebaže ne zcela. Ať tak či onak, rozsudek vyvolal nepříznivé reakce jak Řecké ortodoxní církve (tomuto vyznání klášter po duchovní stránce patří), tak řecké vlády. Ve středu 4. června dokonce zamířila do Káhiry řecká delegace, která hodlá o tomto problému jednat s egyptskými úřady. A to navzdory opakovanému ujišťování egyptské strany, včetně prezidenta Sisiho, že rozhodnutí soudu nebude mít vliv na náboženské postavení a provoz kláštera.

O co tedy v rozsudku jde? Renomovaný egyptský advokát a parlamentní poslanec, který v minulosti působil jako právní zástupce sinajského kláštera, webu Ahram Online vysvětlil, že verdikt rozdělil sporné pozemky do čtyř oblastí.

Oblast 1, která zřejmě vyvolala největší kontroverzi, zahrnuje samotný klášter a jeho posvátná místa. Mnichům jsou sice ponechána veškerá práva k bohoslužebným aktivitám a správě komplexu, nicméně pozemek je veřejným majetkem; řečeno srozumitelně – patří státu.

Oblast 2 se týká pozemků, které Sinajská církev, takto autonomní součást Řecké ortodoxní církev, jejíž mniši v klášteře působí, získala na základě smluv s místními autoritami. V této věci se nic nemění.

Oblast 3 se skládá z více než dvaceti pozemků v blízkosti kláštera, které mniši dlouhodobě užívají a obdělávají. Soud ale jejich vlastnické právo neuznal, přestože předložili dokumenty až z osmanského období. Tyto pozemky označil soud také jako státní a mnichům přikázal, aby místa vyklidili, neboť je užívali neoprávněně. Věc je o to citlivější, že některé lokality jsou považovány za stará pohřebiště svatořečených mnichů.

V oblasti 4 jde o pozemky ležící ve značné vzdálenosti od kláštera, který k nim ale nemá žádné vlastnické nebo užívací smlouvy. Tyto pozemky jsou součástí přírodních rezervací Jižního Sinaje a jako takové jsou majetkem egyptského státu. Navíc jakékoli zásahy do jejich charakteru musí být odsouhlaseny Správou přírodních rezervací a Ministerstvem životního prostředí.

Čeho se Řekové obávají?

Přestože egyptští představitelé důrazně opakují, že klášteru nic nehrozí, pokud jde o jeho náboženský charakter, a že jeho provoz zůstává i po soudním verdiktu zachován, skutečnost, že pozemek a stavby v komplexu patří egyptskému státu jsou zdrojem znepokojení. Právník Ramzy vysvětluje proč. „Mezi Řeky, kteří jsou hluboce věřící, a Řeckou pravoslavnou církví panují hluboké obavy, že by klášter svaté Kateřiny, který považují za posvátné místo, mohl potkat stejný osud jako (chrám) Hagia Sofia, který byl přeměněn na mešitu.“ Připomeňme, že někdejší křesťanský chrám Hagia Sofia v dnešním Istanbulu, který byl postaven stejně jako sinajský klášter v 6. století, byl v 15. století přeměněn na mešitu, za Turecké republiky v roce 1935 se stal muzeem a za nynějšího Erdoganova režimu slouží od roku 2020 opět jako mešita. Na základě této zkušenosti lze strach řeckých pravoslavných a jejich církevních představitelů pochopit. Ostatně v samotném Egyptě se před více než deseti lety soud zabýval šílenou žalobou penzionovaného generála Ahmeda Ragaie Attiyi, který označil mnichy za řecké kolonialisty představující hrozbu pro národní bezpečnost, požadoval jejich vyhoštění a demolici klášterního komplexu. Soud sice jeho žalobu zamítl, ale už samotný fakt, že se něčím tak nesmyslným zabýval, je na pováženou. Ostatně v něčem vyšla justice generálovi posmrtně vstříc: komplex patří státu.

A do Káhiry zamířila řecká vládní delegace...

●