Život se odehrává právě teď
život, poznání, spolupráce
Lze se však ohlédnout dozadu a dívat se dopředu. Zpětně můžete vzpomenout, co se vám v životě přihodilo a co vám to přineslo. Většinou nějaké poučení a poznání. Díky nějaké chybě, kterou jste udělal. A ten život si vynutí, abyste se k chybě přiznal a poučil se z ní.
Život zkrátka to přiznání vyžaduje, protože bez toho nedojde k poučení, k poznání a nápravě. Poznáváte své možnosti, poznáváte lidi, kteří s Vámi žijí a spolupracují a také lidi, s nimiž jen marníte čas.
Je to vlastně jednoduché. Lidi a zároveň sebe poznáváte v životních situacích. Dozvídáte se, zda jste ještě ten ustrašený človíček, nebo už jste našel odvahu se sebe zastat. Zda už jste k sobě upřímný a pravdivý a jste ochotný s tím něco dělat. Mně nejvíc pomohly čtyři dohody a snaha žít podle nich. To mi začalo měnit život. Pak také pochybnosti, hledání a poznávání.
I psaním svých blogů komunikuji především sám se sebou a ptám se sám sebe. Upravil jsem životní styl k více radosti, pohybu a pobytu v přírodě, úpravu jídelníčku vč. přerušovaného půstu, dýchání, meditace, otužování.
Přešel jsem tak od hodného blbce k sebe-vědomému člověku. Přitom jsem se snažil zůstat laskavým člověkem, ale už nejsem člověkem poslušným, už to nejde, protože to není v souladu s mou duší.
Z vnějšku by mě mohli někteří nazvat i dezolátem. Přijmul jsem to a říkám, že jsem laskavý dezolát. Stejně je to jen nálepka, kterou si vymysleli druzí. Převážně ti, kteří došli k pýše a ego jim nedovoluje posunout se dál k moudrosti a nadhledu. Máme jim to zazlívat?
Ne, máme jim odpustit a když si řeknou, tak jim máme laskavě pomoct. Nedávno mi vyšla v křížovce krásná tajenka: „šlechetný se pomstí, když svým odpuštěním viníka zahanbí“. To se mi líbilo.
Ale fakt záleží na každém z nás, jaký přístup v životních situacích tady a teď zvolíme. Každý jsme jedinečný, jenom nás nutí, abychom byli všichni stejní, protože stádo stejných se lépe ovládá. Ale stejní nejsme, jsme různorodí, jedineční.
Společnost jedinečných lidských bytostí nepotřebuje někoho, kdo ji ovládá. Vládne si sama a každý ví, čím může přispět. Motorem takové společnosti je spolupráce, vřelost a velkorysost.
K takové společnosti můžeme dospět, když si to dovolíme a zároveň necháme v sobě rozhořet tu božskou jiskru a díky tomu si dovolíme božské vedení.
Dělejme v tomto roce vše podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.