Existují lidé, kteří se rozhodují, koho budou volit, až těsně před vstupem do volební místnosti. Někteří dokonce až uvnitř. Jejich postoj je nesmírně důležitý – právě tato skupina může svým rozhodnutím ovlivnit výsledek voleb, a tím i osud nás ostatních. Abychom s nimi mohli pracovat, musíme nejprve porozumět jejich mentalitě.
Představme si modelového voliče tohoto typu. Ráno se vydá do obchodu pro mléko. Cestou si všimne, že do nedaleké školy proudí nezvykle mnoho lidí. Zvědavost ho přiměje zajít se podívat – co kdyby o něco přišel? Na místě zjistí, že se jedná o volební místnost. Řekne si: „Když už jsem tady, tak odvolím.“ V kapse má 32 korun na mléko, a tak se logicky rozhodne dát hlas číslu 32.
Vezme si volební lístky, přejde za plentu… a tam, v mírném zmatku, zapomene, co chtěl volit. Omylem vhodí lístek číslo 11 – hlas pro SPOLU. A tím, aniž by to tušil, posílí demokracii u nás, v Evropě, a vlastně i na celém širém světě.
Na první pohled se může zdát, že šlo o sled náhod. Ale není tomu tak. Každý krok byl součástí kauzálně propojeného řetězce, který potvrzuje představu o deterministickém uspořádání vesmíru.
Jako dítě byl odstaven od kojení příliš brzy. Touha po mateřském mléku se mu v dospělosti kompenzuje pasterizovaným plnotučným mlékem v pytlíku. Zde nacházíme jeho základní motivaci. Přirozenou zvídavost zdědil po otci – celoživotním nadšenci do orientačního běhu – a proto se cestou do obchodu rozhlížel po okolí. Slabší paměť a mírná dezorientace jsou pak důsledkem pohodlného životního stylu, kouření a nadměrné konzumace tučného jídla.
Jeho pevný občanský postoj, projevený samotnou účastí ve volbách, je výsledkem výchovy, školní docházky a mediálního působení našich komentátorů, analytiků, marketérů – a pana Saši Vondry, který nelení.
A přestože nám vědci z oblasti kvantových počítačů tvrdí, že svět není deterministický, ale pravděpodobnostní – že realitu tvoříme sami skrze superpozici, entanglement a interferenci – jejich argumenty mě nepřesvědčují.
Pro mě je důkazem determinismu právě ten moment, kdy někdo jde k volbám a ještě neví, koho bude volit. A skutečnost, že se nakonec rozhodne správně, mi dává naději, že náš život bude i nadále bohatý, zábavný a plný překvapení. Stejně jako v uplynulých čtyřech letech.