Věřím v evoluci

A přesto, že se toho tolik hrozného děje, je toho plný internet, televize, sociální sítě, se snažím užívat života, nejlépe v radostném módu. Trávím dost času se svým malým (ani ne dvouletým) vnukem, je vysmátý, učí se rychle, opakuje slova, vypráví, je šťastný, a když zrovna není, dá to najevo. Je živý, a tak je jeho hlídání poměrně náročné.

Řekl bych, že to je dítě evoluce, které přišlo měnit svět. V červenci se narodila synovi dcera, naše vnučka a třetí vnouče je na cestě a asi v listopadu získá náš vnuk sourozence. Nejspíš bratříčka. Život se prosazuje. Navzdory tomu chaosu ve hmotě a díky potřebám různých eg, tedy tomu neustálému boji, hře na oběti a viníky a řekl bych až fascinací smrtí a násilím, což je propagováno nejspíš proto, aby se lidi dali dobře ovládat strachem.

Postavit lidi proti sobě, tj. uplatňovat ono známé „rozděl a panuj“ půjde jen do té doby, dokud tomu lidé budou věnovat pozornost, energii a budou věřit, že musí poslouchat autority a že za jejich trápení může někdo jiný (nepřítel), kterého je třeba odstranit.

Dnešní děti už tím moc nežijí, jednak moc autority neposlouchají a jednak se jim bojovat ani moc nechce. Jsou citlivější, ale jako děti jsou snáze manipulovatelné a ovlivnitelné. Už ne tak rodiči, ale tím vším virtuálním světem, který dnes manipuluje právě k tomu boji, násilí, smrti a taky k rychlosti (být online) a závislosti. Pokud se tím nechaly oslepit a zaslepit, hůře se z toho budou dostávat, ale pokud procitnou, už se tam nevrátí a budou hledat samy svou cestu. A čím víc jich procitne, tím hůř pro různé ovladače, manipulátory a lháře.

Evoluce nám pomůže a předpokládám, že nás rozdělí na vědomé lidské bytosti, které si stvoří svůj vlastní svět, budou tvořit a žít v souladu se svou duší a vším živým, budou ctít přírodu, půdu a Zemi. Bude to živoucí svět. Pak svůj svět budou mít ti druzí, s nižším vědomím, kteří zůstanou zavřeni v tom starém vyčerpaném paradigmatu, což bude svět umírající.

Možná to bude jinak, já to vědět nemůžu, ale Stvoření, Příroda, Vesmír, Bůh, …. to ví. Nechám se překvapit, jestli se dožiju a jestli ne, tak doufám, že moji potomci ano. Že budou žít v báječných časech lidstva a planety Země.

Kdo by nechtěl být lepším člověkem? Lepším než … a tady je to čertovo kopýtko. Lepší než někdo druhý? To je ale povyšování se nad druhé a pohrdání těmi slabšími, méně chytřejšími, méně šikovnějšími. Obraťme to a zvolme si sami sebe. Chci být lepším člověkem, než jsem byl včera.

Chci být laskavější, milejší, odvážnější, zkušenější, zdravější, odolnější, chci víc znát a umět než dříve. Není to báječný cíl? Já vím, kde se můžu zlepšit a je to pro mě žádoucí. Je to rozhodně lepší než se srovnávat se sousedem, který má větší barák, lepší auto, a přitom nevím, zda na dluh nebo se na to nadřel. Zda ten výstavní nóbl dům není jen taková skořápka a uvnitř chybí pocit domova, klidu a harmonie.

Takže buďme lepší my sami, než jsme byli včera, protože právě dnes tím tvoříme lepší svět. Buďme součástí evoluce vědomí a nečekejme na spasitele.