Vegani i muslimové, každý se ve škole svobodně nají
UHO a prejt už nedostanete
Se stravováním ve školní jídelně má prakticky každý z mé generace spojený nějaký otřesný zážitek. Na základce jste si od okýnka mohli na ušmudlaném plastovém tácu odnést třeba šedivé brambory s prejtem. To byl doopravdy šílený stravovací nářez, který jsme navíc museli aspoň zčásti zkonzumovat, rané devadesátky byly krutou nekompromisní dobou, kdy si děti na učitelky ještě nemohly otvírat pusu. Školní jídlo je v důsledku uvedených zkušeností jeden z dalších důvodů, proč do oblak velebím domácí školu, ve které vařím sama (jsem samozřejmě vynikajicí vegetariánská kuchařka). Dcera na gymplu raději nejí.
MŠMT, jak asi víte, mění ve velkém školní předpisy. Mezi nimi i stravovací vyhlášku. Ta konečně umožní dodnes na někaterých školách problematickou konzumaci vlastního jídla.
Nově bude její § 2a nadepsaný Konzumace vlastního jídla znít:
Veřejný ochránce práv si toto ustanovení pochvaluje (já taky):
Naopak Unie zaměstnavatelských svazů se strašlivě naježila při představě, že si žák do školy drze dovalí krabičku s nějakou domácí baštou:
To snad nemůže ani nikdo myslet vážně, klepu si na čelo. Podle autora citovaného blábolu tedy máme všichni povinně dlabat hnusné standardizované šlichty uplácané z toho nejhoršího, co trh nabízí, aby se náhodou nedotklo něčího jemnocitu, že jiné dítě má nějakou kvalitní baštu, kterou mu připravili s péčí a láskou jeho rodiče nebo si ji uklohnilo samo (ano, moje děti by to zvládly levou zadní i na základní škole, dobře vařit umí oba dávno)? Tohleto odpudivé rovnostářské přemýšlení a unifikace všeho a všech jsou skutečně zkázonosné.