Obce mohou zrušit zastavitelné plochy v územním plánu kvůli suchu

Co se píše v médiích aneb situace je alarmující

Zprávy o obcích, které jsou prakticky na suchu, přicházejí z různých koutů republiky. V posledních dnech vypadají třeba takto:

„Úřady na Břeclavsku musely kvůli suchu a nepříznivému výhledu omezit využívání pitné vody z vodovodu. Pravidla už platí v desítkách obcí. Nejspíš do poloviny letošního září.“

„Jsme na dně, vody je málo. Letos spadlo podle meteorologů za posledních 64 let nejméně srážek a sucho zhoršují i vysoké teploty. Proto v některých obcích museli vyhlásit omezení – zákaz používání pitné vody k zalévání zahrádek, napouštění bazénů a mytí aut. Vody mají málo například v Oudoleni na Havlíčkobrodsku, kde platí zákaz od posledního června.“

„Léto a stoupající teploty umocňují strach z nedostatku pitné vody. Na jižní Moravě, zejména Blanensku, se to tradičně týká především malých obcí. Na hraně je ale nyní i Kunštát, město s téměř třemi tisícovkami obyvatel… Alarmující je ovšem zvyšující se počet obyvatel. V minulém roce se Kunštát umístil na jedné z nejvyšších příček, co se relativního přírůstku obyvatel týče, a v případě, kdy jejich počet přesáhne tři tisíce, mohlo by to podle starosty znamenat další potíže, zejména finanční.“

Některé obce musí jít dokonce dál:

„S osmi desítkami obyvatel patří Žerůtky na Blanensku k těm nejmenším obcím na jihu Moravy, přesto jsou výjimečné. Ne však zrovna pozitivně. Podle dat ministerstva zemědělství právě tady jako v jediné vesnici v celé České republice platí od začátku roku zákaz připojování nových odběratelů k veřejnému vodovodu. Jinými slovy je tak zakázaná výstavba.“

Není lepší této kritické situaci předcházet a z územního plánu prostě vyhodit předimenzované plochy určené k výstavbě, pro kterou ale chybí veřejná infrastruktura, ba i přírodní zdroje?

Jak omezit vlastníky kvůli suchu

Je logické, že mnohé obce mají obavy ze změny územního plánu, protože (oprávněně) očekávají dlouhatánské nepříjemné debaty a následně spory s nespokojenými vlastníky, kteří si myslí, že mohou stavět kdekoliv cokoliv bez ohledu na okolí, protože prostě chtějí. Ve skutečnosti se ale není třeba názory majitelů parcel tolik trápit. Soudy totiž zelené a klimatické argumenty akceptují prakticky bez výhrad a způsob tohoto léta, který se skutečně zdá být poněkud nešťastným, jen podpoří obce v jejich snaze řešit nedostatečné zdroje vody.

Soudy říkají: „Pakliže navrhovatelka chtěla svůj projekt zásobovat vodou z individuálního zdroje, je to v rozporu s rozhodnutím odpůrkyně o uspořádání koncepce veřejné infrastruktury. V obavě související s prohlubujícím se stavem sucha a rizikem vysychání studní nechce odpůrkyně připustit, aby „salámovým“ odčerpáváním podzemních vod jednotlivými stavebníky došlo ke ztrátě vody ve stávajících či nových studních. Protože si je odpůrkyně vědoma, že uvedená podmínka fakticky blokuje výstavbu, aktivně pracuje na jejím splnění…

Soudu je z úřední činnosti známo, že v obcích v přímém sousedství… či blízkém okolí odpůrkyně… existují problémy se zásobováním vodou ze zdrojů podzemní vody pro veřejnou potřebu. Z uvedených řízení soud má soud též znalost o tom, že reálně dochází k budování nových přípojek a zřizování nových vrtů. Existenci obecně nepříznivé vodohospodářské situace posledních let v souvislosti s dlouhotrvajícími suchy a negativní prognózy budoucího vývoje způsobené klimatickou změnou pak soud považuje za notorietu.“ (Podle rozsudku NSS čj. 5 As 278/2022 – 66 ze dne 12. 1. 2024 a rozsudku KS Praha čj. 43 A 47/2022-62 ze dne 22. 9. 2022)

Nárok na domeček s bazénem neexistuje

Milé obce, vidíte, že zrušit zastavitelnost pozemků a změnit územní plán je vlastně docela snadné. A to je dobře, protože vodu, kterou potřebujeme všichni, prostě nikdo nevyčaruje. Naproti tomu nárok na domeček s bazénem (nebo obří logistickou halu postavenou ideálně na cenné zemědělské půdě, když už jsme u toho) neexistuje. Není mnohem důležitější mít zdravou krajinu než zabetonovat všechno, co se ještě zničit dá?