Umělá inteligence jako nová geopolitická fronta: USA a Čína rozehrály hru o budoucnost světa

Trumpova administrativa vsadila na jednoduchou, ale účinnou strategii: místo regulací a opatrných debat o etice a rizicích se Spojené státy rozhodly jednat. Nový akční plán pro umělou inteligenci stojí na třech pilířích – urychlení inovací, rozšíření infrastruktury a upevnění globálního vedení. Cílem je nejen získat technologický náskok před Čínou, ale především nastavit standardy pro celý svět. Kdo ovládne největší AI ekosystém, bude diktovat pravidla hry – a z toho plynou nejen obrovské ekonomické výhody, ale i zásadní vojenská převaha. USA proto plánují rozsáhlou deregulaci vývoje AI, státní podporu pro výstavbu datových center a továren na čipy a masivní exportní ofenzivu, která má zajistit, že spojenci budou používat americké technologie, nikoli čínské. Pomoci mají státní finanční instituce, jako je Exportně-importní banka či Development Finance Corp. Technologická elita na tuto strategii reagovala s nadšením. Podle prezidenta čipového gigantu Nvidie Jensena Huanga je největší výhodou Ameriky právě to, že její politické vedení „od prvního dne chápe význam umělé inteligence“. I vtipná anekdota o tom, že Trump při nástupu do úřadu netušil, co je to Nvidia, nakonec skončila strategickým partnerstvím a novým přístupem k exportní politice – místo blokády chce Washington z USA udělat strategické úzké hrdlo, které bude mít Čínu pod kontrolou a zároveň na ní vydělávat.

Odpověď Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat. Na Světové konferenci o umělé inteligenci (WAIC 2025) v Šanghaji, která přilákala přes 3 miliony návštěvníků a uzavřela smlouvy za více než 6 miliard dolarů, představila Čína svou vlastní strategii. Premiér Li Čchiang zdůraznil potřebu globálních standardů AI bezpečnosti a vyzval k posílení mezinárodní koordinace. Cílem Číny není otevřená konfrontace s USA – místo toho chce vytvořit globální rámec, do něhož zapojí i země globálního Jihu (zejména Afriku a Latinskou Ameriku) a tím posílit svou pozici zodpovědného mediátora. Zároveň však Čína usiluje o technologickou soběstačnost. Státní i soukromé investice do AI přesahují stovky miliard jüanů a země už dnes každoročně podává více patentů na generativní umělou inteligenci než všechny ostatní státy dohromady. Start-up DeepSeek šokoval svět tím, že předstihl západní konkurenci s náklady zlomek těch, které stály projekty jako ChatGPT či Gemini. Čína tak vsází na dvojí strategii: posilování domácího průmyslu prostřednictvím dotací a vládních projektů a zároveň budování image otevřeného partnera, který se aktivně zapojuje do tvorby norem, standardů a etických rámců.

Zatímco Amerika i Čína dramaticky zvyšují tempo, Evropa stále přešlapuje. Evropská unie se soustředí hlavně na regulaci a bezpečnostní rámce, ale zaostává v klíčových oblastech – od výstavby datových center po vývoj vlastních modelů umělé inteligence. Česká asociace umělé inteligence správně upozorňuje, že evropská politika musí konečně přejít od debat k činům. Je třeba budovat vlastní infrastrukturu, podporovat otevřené AI modely, rozvíjet diplomatické kapacity a vnímat AI jako strategickou prioritu. Některé iniciativy už vznikají – například český návrh na odklad některých ustanovení přísného evropského AI Actu ukazuje, že i v Evropě existuje vůle k flexibilnější politice. Pokud však EU rychle nezmění kurz, hrozí jí, že se stane pouze „uživatelem“ cizích technologií, nikoli jejich tvůrcem.

To, co se dnes odehrává, připomíná soupeření o kosmos v 60. letech – jen s mnohem hlubšími dopady. Kdo ovládne umělou inteligenci, bude ovládat data, algoritmy, standardy, armády i ekonomiky. Tato nová geopolitická rovina se nevede tanky ani jadernými zbraněmi, ale procesory, datovými centry a modely neuronových sítí. USA a Čína už tuto realitu pochopily. Evropa má ještě čas, ale ten se rychle krátí. Pokud chce být v budoucnosti nejen pasivním pozorovatelem, ale aktivním hráčem, musí začít investovat, riskovat a strategicky jednat – jinak se z digitální velmoci stane digitální kolonie.