sunoBOROVSKY - Proč jsem občanem?
Úsvit v době temna
Píseň podle článku „Proč jsem občanem?“ Karla Havlíčka Borovského, který byl vydán 1. března 1851 v časopise Slovan a který představoval nekompromisní kritiku tehdejšího policejního státu, formálního náboženství, nefunkční byrokracie, armády, školství i pokrytecké morálky. Borovský viděl stát jako systém, kde občan platí za své vlastní zotročení – a klade si otázku, kterou si i dnes klade každý myslící člověk: má tohle smysl?
Proč jsem občanem?
Nevidím pro oči. Zvyk se stal záclonou. Přijímám vše – beze slov, bez otázek, bez proč.
Klečím, když mám stát. Plním formu, prázdnou schránku. Chválím boha, co o to nestojí. Cítím lhostejnost, maskovanou úctou.
Proč jsem občanem? Když sloužím systému, co mě neživí. Proč se klaním státu, když stát se ke mně otočil zády? Můj hlas je daní –a daně jsou ticho. Platím za okovy, ve kterých mi říkají: "jsi svobodný".
Úřady, co neřídí. Školy, co neučí. Soudy, co váží víc úplatky než pravdu. Vojsko chrání –jen ne mě.
Můj syn se učí, ale nic z toho, co by ho naučilo být člověkem. Papír je víc než mysl.Klas víc než otázka.
Proč jsem občanem? Když musím žít v kleci jménem „řád“? Proč mám být vděčný? Za systém, co živí jen ty u koryt? Zákon je hra.Vítěz zná pravidla. Já znám jen pokuty –a povinnost mlčet.
Nepotřebujem vlky, co se smějou, když my štěkáme. Nepotřebujem stát, co měří věrnost výší daru. Nechci být poddaný v kabátě občana. Chci být člověkem. Nečíslem.
Proč jsem občanem? Pro koho tu dýchám? Pro koho tu makám? Kde je ta smlouva, o měla být vzájemná?