Gerrymandering „diverzity“: Když se inkluze stává nástrojem manipulace
Diverzita
V dnešní době je slovo diverzita často považováno za pozitivní hodnotu – symbol otevřenosti, tolerance a společenského pokroku. Mnoho institucí, firem i škol si stanovuje cíle v oblasti diverzity s úmyslem lépe reprezentovat rozmanitou společnost. Nicméně jako každé mocné slovo, i diverzita může být zneužita. A právě zde se objevuje nový fenomén, který bychom mohli nazvat „gerrymandering diverzity“.
Tradičně označuje gerrymandering manipulaci s volebními obvody s cílem získat výhodu pro určitou politickou stranu. V přeneseném smyslu se však tento pojem dá použít i na způsob, jakým se uměle upravují nebo interpretují statistiky diverzity ve firmách, školách, státních institucích či kulturních projektech – a to ne kvůli spravedlnosti, ale kvůli obrazu navenek, politickým bodům či dotacím. Příklady „diverzifikačního gerrymanderingu“:
Vybírání podle kvót, nikoli podle schopností Pokud se například do vedení firmy záměrně dosadí lidé jen kvůli etnickému původu nebo pohlaví – bez ohledu na odbornost – jde o symbolický krok, nikoli o skutečnou inkluzi. Mnohdy jde jen o „checkbox“ – splněno, máme diverzitu.
Zúžená definice diverzity Diverzita se často redukuje pouze na barvu pleti nebo gender, zatímco sociální zázemí, náboženství, zdravotní stav nebo odlišné názory zůstávají přehlíženy. Skutečná rozmanitost je přitom komplexní.
Účelové zahrnování nebo vylučování skupin V zájmu „vyváženosti“ jsou někdy přehlíženi ti, kdo by statistiky „kazili“. Třeba menšiny, které jsou úspěšné, ale neodpovídají narativu o marginalizaci. Jde o manipulaci podobnou kreslení hranic volebních okrsků.
PR-diverzita bez dopadu Navenek se komunikuje vysoký počet „diverzifikovaných“ zaměstnanců, ale uvnitř firmy nebo instituce reálně nedochází ke změnám kultury, postojů nebo přístupů. Diverzita zůstává na papíře nebo v marketingové brožuře.
Zneužívání konceptu diverzity podrývá jeho důvěryhodnost. Lidé začnou diverzitní snahy vnímat jako politické divadlo, ne jako cestu ke spravedlivějšímu systému. Navíc to vytváří falešný dojem, že existuje spravedlnost, i když reálné bariéry (např. přístup ke vzdělání, bydlení, zdravotní péči) zůstávají neřešené. Také se tím poškozují ti, kteří do institucí přicházejí na základě svých schopností – protože jsou automaticky podezříváni, že byli vybráni kvůli kvótám.
Skutečná diverzita a inkluze by měly být cílem, ne nástrojem. Nejde o „sčítání těl“, ale o vytváření prostředí, kde se různí lidé mohou uplatnit na základě svých kvalit – bez ohledu na původ, pohlaví či jiné znaky. Transparentnost, smysluplné strategie a dlouhodobá práce s komunitami mají větší hodnotu než rychlé PR vítězství.
Diverzita je důležitá. Ale neměla by se stát dalším polem pro manipulaci. Pokud ji chceme brát vážně, nesmíme ji redukovat na čísla, symboly nebo politické strategie. Gerrymandering diverzity je falešné vítězství – a skutečnému pokroku stojí v cestě.
