Směšné potrestání matky za "vařečkou na pr*el"
Nepřiměřený výchovný prostředek
Jedna bláznivá ženská, jejíž plné jméno i adresu si aktuálně můžete přečíst na úřední desce Nejvyššího správního soudu (díky jeho praštěné politice zveřejňování rozsudků s veškerými osobními údaji), se soudila kvůli tomu, že dostala napomenutí (jenom!!!) od úřadu jako trest za to, že dávala svému dítěti asi tak dvakrát týdně na zadek vařečkou, na které měla vyrytý nápis "Na prdel". Ano, skutečně takoví lidé mezi námi žijí a jsou dokonce schopni jít k soudu, namísto aby se styděli a šoupali nohama. Pro mne jako manželku advokáta je to samozřejmě fajn, každý chronický sudič ochotný vyhazovat peníze je námi právníky vřele vítaný (i když já bych teda něčemu takovému, jako je tahleta fuj bába, nikdy nepomáhala).
V rozsudku NSS stojí: "Krajský soud uvedl,... že podle § 884 odst. 2 občanského zákoníku lze výchovné prostředky použít pouze v míře, která je přiměřená okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti dítěte... Krajský soud uvedl, že správní orgány konstatovaly, že se jednalo o tělesný trest zasahující do důstojnosti nezletilého, a proto šlo o nepřiměřený výchovný prostředek. V této rovině se správní orgány podle krajského soudu správně zabývaly přiměřeností výchovného prostředku. Krajský soud naproti tomu dodal, že správní orgány nemohly posuzovat již to, zda byla síla, intenzita a způsob provedení tělesného trestu přiměřená situaci, za které k němu žalobkyně přistupovala (tedy pokud nezletilý „zlobil“). Pokud by tak správní orgány učinily a pokusily by se přiměřenost tělesného trestu v tomto směru posuzovat, připustily by tím, že tělesné tresty mohou být za některých situací přiměřené. Tak tomu s ohledem na jejich ponižující charakter není. Zasažení do lidské důstojnosti nezletilého nemůže být přiměřeným výchovným prostředkem."
NSS s tímto závěrem samozřejmě souhlasil a dodal: "Nejvyšší správní soud nesouhlasí se stěžovatelkou, že se nabízely dva srovnatelné výklady toho, zda jsou tělesné tresty vůči dětem ze své podstaty nepřiměřeným výchovným prostředkem. Jak bylo vysvětleno výše, výklad, dle nějž tělesné tresty vůči dětem jsou ze své podstaty (tedy vždy, bez zkoumání intenzity trestání a okolností, kdy k nim je přistupováno) nepřiměřeným výchovným prostředkem, neboť je jimi zasahováno do důstojnost dětí, je jediný souladný se závěry judikatury ESLP a čl. 10 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 Listiny. Krajský soud by proto postupoval nezákonně, pokud by neurčitý právní pojem nepřiměřený výchovný prostředek nevyložil v souladu se závěry judikatury ESLP... Ve světle výše citované judikatury ESLP tělesné tresty vůči dětem jako forma ponižujícího zacházení zasahují do důstojnosti dítěte, jsou tedy i v rozporu s čl. 7 odst. 2 Listiny, a tudíž jsou nepřípustné absolutně a bezvýjimečně... Nejvyšší správní soud tedy souhlasí s krajským soudem a žalovaným, že všechny tělesné tresty použité proti dítěti jsou nepřiměřeným výchovným prostředkem, neboť je jimi zasahováno do lidské důstojnosti."
S uvedeným se dá jedině souhlasit. Osobně nechápu, jak taková hnusná babizna mohla dostat za mlácení děcka vařechou jen napomenutí...
Podle rozsudku NSS čj. 21 Ads 76/2025 - 29 ze dne 25. 11. 2025