Ombudsman: Děcka, chci, ať se máte doopravdy blbě
Nebuďte nesnesitelní kňouralové
Zdá se mi, že zejména od dob covidích (nebo si toho víc všímám) každý jen naříká a brečí a je dočista jedno, na které ze stran barikády ve směšné kulturní válce (tedy ať je to libtard nebo dezolát) stojí. Skučí a stěžují sí prostě všichni a pořád. Nejhorší na tom je, že k tomuhle nesnesitlenému naříkání a skuhrání a sebelítosti vedeme i děti a mládež. Nechápu, proč. Vždyť si žijeme jak prasátka v žitě a nikdy nebylo líp.
Veřejný ochránce práv není výjimkou. Dokonce donutil děti, aby s jakémsi praštěném výzkumu zaměřovaly na to, co jim stojí ve štěstí, namísto toho, aby se dívaly na ty aspekty života, které jsou báječné.
Ach bože... milé děti, milí mladí lidé. Svět je dobré místo k existenci a není třeba mít depky, pořád se hroutit, kňourat, bát se, stresovat, strachovat, naslouchat špatným rádcům jako je ombudsman a v důsledku toho všeho žít jak nějaký ubohý červ. Doopravdy platí, že jaký si to uděláte, takový to máte.