Jak ušetřit? Odletět na druhý konec světa a vyjídat rodinu.

V době, kdy se šetří na všem od másla po zdravý rozum, jsem si našel vlastní způsob, jak si užít život a přitom neutratit víc, než je nutné. Nepotřebuju finanční poradce, slevové aplikace ani kalkulačku. Stačí mi důchod, letenka a rodina na druhém konci světa.

✈️ Počkám si, až mi přistane důchod, koupím letenku do země, kde je slunce, teplé moře a hlavně rodina mé dcery. Tam bydlím zadarmo. A vyjídám je. Doslova. Naštěstí mě mají rádi, takže to dělají s úsměvem a těší je to. Už nemám takovou spotřebu jako dřív, ale na kvalitní potraviny si potrpím — skopové, ryby, žádné kompromisy. Když už si člověk dopřává, tak pořádně. Někdy mi i přidávají ze svého talíře a radují se při tom.

🌊 Moře, bazén a knihovny zdarma. Kromě pláží je tam i bazén se slanou vodou — ideální pro ty, co se bojí žraloků. A co je nejlepší? Je bezplatný. Stejně jako knihovny, které jsou tam na úrovni. Vždycky jsem si myslel, že jsme v Česku knihovní velmoc, ale tam to zvládají minimálně stejně dobře. Jenže bez poplatků. A bez fronty na registraci.

🇦🇺 Australani jsou nám blízcí. Uvědomil jsem si to během covidu, kdy začala panika. Čekali jsme omezení v zásobování, tak jsem vyrazil do místního obchodu udělat si zásoby. Měl jsem štěstí — ulovil jsem několik rolí toaletního papíru. Zásoby začaly mizet a večer v televizi vystoupil tamní premiér. Říkal něco v tom smyslu, aby lidi neblbli, že země produkuje dostatek potravin, že by s přehledem uživila třikrát tolik obyvatel, a že skupovat toaletní zásoby je ne-australské. Nevěděl, že jsem to byl já kdo to skoupil. Ale i tak mi došlo, že i když je to z Prahy docela daleko, jsme si lidsky hodně blízcí.

🚗 Hundaika a python přes cestu. Jediná investice? Benzín do mé staré Hundaiky, kterou jsem před pár lety koupil za tři tisíce dolarů. Pořád slouží. Jednou jsem s ní málem přejel třímetrového pythona, co si to lezl přes cestu. Zastavil jsem, počkal, až přeleze, a pak pokračoval. Do ZOO nechodím — když chci vidět pěkného hada, vyjedu si do bushe. Tam je to bez klecí a bez vstupného.

🦜 Ptáci, netopýři a domácí švábi. Ptáků je tam spousta — od kakadu přes rainbow parakeety až po drzé straky a vrány. Bizarní jsou kaloni. Když se začne stmívat, vylétnou tisíce obrovských netopýrů. Pro Evropana dost nezvyklý pohled. Druhý den je vidíte viset v bushi jako pytle, tráví a čekají na další noc. A cockroache? Ti si vás najdou sami. Stačí počkat doma. Jsou jako nepozvaní hosté, kteří se nikdy neurazí.

🏙️ Návrat do Prahy a fronta na podporu. Až mladé trochu vyjím, sednu na letadlo a vrátím se zpět do Prahy. Tam si zajdu požádat o podporu na bydlení v centru. Tu mi sice nedají, ale ve frontě se seznámím se spoustou inteligentních a vzdělaných lidí z ODS a STANu. Popovídáme si, vyměníme názory, a já si říkám, že ten život vlastně není vůbec špatný.

🗳️ Závěr? Ještě chvíli vydržet. Teď jsem docela natěšený opět tu strašně dlouhou cestu podniknout. Důchod sice už přišel, ale ještě musím vydržet do voleb. Všichni s tím dělají okolky, ale já to těm z ODS ani STANU ani Pirátům nedám. To prostě fakt nejde, i když některé z nich mám docela rád.