Psilocybin: Džin z lahve?

Dějí se věci. Legislativní průlom v oblasti psychedelik v Česku nastal 30. května 2025, kdy Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona umožňující využití psilocybinu v asistované psychoterapii pro pacienty s těžkými depresemi, závislostmi, posttraumatickou stresovou poruchou nebo existenciální tísní.

Co zákon stanovuje:

Psilocybin bude moci předepisovat pouze psychiatr, a to výhradně ve zdravotnických zařízeních.

Terapie musí probíhat pod lékařským dohledem jako součást asistované psychoterapie.

Zákon ještě čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta, než vstoupí v platnost.

Jeden hlas proti

Proti přijetí zákona se údajně postavil jediný poslanec. Z dostupných informací zatím není veřejně uvedeno jeho jméno. Možná však byl jediný, kdo si uvědomil, že tímto krokem se vypouští džin z lahve. Musel to být vizionář.

Historický kontext

Výzkumy s různými psychedeliky byly prováděny už v 60. letech po celém světě. Z českých psychiatrů je znám Stanislav Grof, který zahájil svou činnost v Psychiatrické léčebně Bohnice v Praze a později působil v Maryland Psychiatric Research Center a na Esalen Institute v Kalifornii, USA. Publikoval řadu knih o rozšířeném vědomí, například Realms of the Human Unconscious nebo The Holotropic Mind.

Výzkum byl však zastaven v době, kdy vrcholilo hnutí hippies – největší popularizátor psychedelik – zejména v USA, kde se stavěli proti válce ve Vietnamu. Další výzkum, přestože byl iniciován farmaceutickou společností Sandoz ve Švýcarsku pod vedením Dr. Alberta Hofmanna, byl pozastaven pravděpodobně kvůli nejisté ekonomické rentabilitě a rostoucímu politickému tlaku.

🇨🇿 Současný vývoj

V letošním roce se Česko připojilo k řadě dalších zemí, kde experimentální vývoj úspěšně pokračuje a kde se zahajuje klinická praxe zaměřená na zvládání depresí, posttraumatického šoku a úzkostných poruch.

Transformační potenciál

Přestože je tato aktivita primárně medicínská, psilocybin – podobně jako například ayahuasca – se využívá k dosažení stavů rozšířeného vědomí, které mají spirituálně-psychologický transformační účinek na většinu osob, které jej požijí.

Tyto stavy jsou účastníky popisovány jako mystické zážitky, které se vymykají běžné zkušenosti. Adepti mají pocit, že splývají s celým kosmem a zažívají hluboký pocit spirituální jednoty. Stav oddělenosti, nespojitosti a ega se rozpouští a dochází k prožitkům podobným těm, které popisují středověcí či indičtí mystici. Popsat je však jazykem nelze – pro zážitky vyvolané psilocybinem jednoduše neexistují slova ani vhodné obrazy.

Džin z lahve?

O „vypuštění džina z lahve“ mluvím proto, že tato transformační zkušenost zásadním způsobem mění pohled na vztah jednotlivce ke světu. Místo oddělenosti nastoluje vědomí sounáležitosti a propojenosti lidí a všeho živého. Jaké důsledky by takové vědomí mohlo mít pro svět, si lze jen těžko představit.

Pokud by skutečně došlo k transformaci myšlení lidí v tomto smyslu a představa jednoty všeho živého by ovládla mysl lidstva, mohlo by to vést k větší míře ohleduplnosti, nezištnosti, sklonu k pomoci a domluvě místo konfliktů. Rivalita a nenávist mezi lidmi a národy by se tím mohla odstranit. To zní sice hezky, ale prakticky by to mohlo znamenat ochromení politického, ekonomického a společenského života.

Jen vzpomeňme na to, že válka ve Vietnamu byla ukončena i díky protestům veřejnosti, která byla mnohdy ovlivněna ideály lásky a rovnosti mezi lidmi. Ano, hrozí zde riziko, že transformované vědomí by mohlo vést k výraznému nárůstu „chcimírů“ a jiných podobných individuí. Mysleli na to vůbec poslanci, když tento zákon schvalovali?

Ti z nás, kteří jsou ze své podstaty objektivisticky orientovaní (v duchu Ayn Randové a jejích obdivovatelů), to možná budou považovat jen za módní vlnu ve stylu Castanedy a hnutí hippies. Přesto by možnost rozšířeného vědomí, které snímá závoj z běžného „krysího“ vidění světa založeného na strategii „rozděl a panuj“, mohli brát alespoň jako silnou hypotézu – podporovanou vědeckou komunitou po celém světě a mnohdy i s nadšením sdílenou.