Humor je koření života
humor, vtip, nemocná společnost
Humor je koření života a smích léčí. Dnešní přecitlivělost k humoru, jeho označovaní za dobrý a zlý, je podlé a směšné. Humor může být špatný, může i někoho urazit. Jenže ta urážka je opravdu individuální.
Nemusí se mi každý vtip líbit, ale vyžadovat, aby byl humor citlivý, nebo dokonce humor zakazovat, je směšné. To dělají jen podlé režimy a lidé, kteří se berou moc vážně a nemají smysl pro humor.
Poslední dobou jsme zažili dva příběhy nekorektních vtipů. Možná blbých. A to je tak všechno. Byl to fórek Aleše Hámy na Slavíku směrem k pánům Vítkovi a Sidovskému a vtip Karla Šípa, kde mi chvíli trvalo, než jsem ho našel, protože jsem pořad neviděl. Vtipu jsem se samozřejmě zasmál (kdybych měl baterku, tak k žádnému znásilnění nedošlo). Jistě toto přiznání může snížit moji hodnotu v jiných očích.
Nejzajímavější však je, jak se člověk o vtipu vůbec dozvěděl a proč? Převážně hysterická a korektně morální mediální scéna řešila jen to, že takové vtipy uráží a do slušné společnosti nepatří. Prostě místo toho, aby to s úsměvem, a hlavně klidem přešli, tak to pitvali. Tím možná u některých lidí stoupli v ceně, ale na druhé straně u mnohých se jen zesměšnili. Společnost, kde se nesmí říct nekorektní vtip, aby někoho neurazil, opravdu nevyhledávám. Nemizí náhodou s hlídanou přecitlivělostí a předstíranou morálkou samo to obyčejné lidství? A může lidství vůbec existovat bez humoru? Podle mě ne.
Naše společnost je nemocná, protože se z ní vytrácí humor, protože jsme přišli o to koření života, které vyvolává úsměv, co léčí. Ona to tak úplně pravda není, protože humor je naším národním obranným prostředkem. Jenže neplatí to jen o starší generaci? Kolik příslušníků těch mladších generací chápe ironii, sarkasmus a vůbec má smysl pro humor?
Jsou v menšině nebo jen nejsou vidět? Jasně, mají jiné příležitosti a starosti, žijí jinak, více je ovlivňují technologie. Snad proto nechápou vtip a ironii? Nejsou schopni se nad to povznést a ihned upadají do deprese?
A takhle si tu žijeme, nepoužíváme humor k tomu, abychom se uvolnili, zasmáli, ale aby jedna strana zesměšnila a urazila tu druhou. Jistě, může to tak být, ale většinou vtip a humor nemá obecně záměr urážet, ale dělat si srandu a rozesmát.
Když někdo vtip bere osobně a dotýká se ho, není to náhodou jen jeho problém? Však víme, že oběť si viníka vždycky najde, i kdyby to byl jen vypravěč nekorektního či hloupého vtipu.