Fenomén čtyřpohlavnosti
Jak vznikají nové duševní poruchy?
Psychiatrům a psychologům, kteří by snad chtěli zpochybnit mou kvalifikaci k vyjadřování se k podobným tématům, předem sděluji, že jsem se problematice duševních chorob a psychologie obecně věnoval velmi podrobně ve své disertační práci na mate-úrovni, a to na prestižních domácích i zahraničních univerzitních pracovištích. Bez legrace. Původně jsem chtěl svou kvalifikaci využít k léčbě samotných psychiatrů a psychologů – těch, kteří se rozkrájejí pro druhé, ale na sebe zapomínají. Z finančních důvodů jsem však skončil úplně jinde. Kvalifikovaný jsem ale hodně.
📋 Diagnóza jako vstupenka do systému
S výjimkou duševních chorob s organickým podkladem, které lze objektivně verifikovat, existuje celá řada diagnóz, jež se stanovují na základě rozhovorů a dotazníků. Pokud se tedy vyskytne stav, který je subjektivně vnímán jako obtěžující, ale není uveden v manuálu DSM-5-TR (aktuální revize klasifikace Americké psychiatrické asociace), pak oficiálně neexistuje jako patologie. Naopak, pokud je takový stav v DSM popsán, pak každý, kdo splní kritéria na základě škál a dotazníků, je označen jako pacient a dále léčen. Tento systém je racionální a efektivní, zejména pro lidi v duševní tísni, kteří hledají pomoc. Osvěta, prevence a dostupná péče jsou bezesporu žádoucí. Přesto však statistiky ukazují, že počet lidí diagnostikovaných s lehčími formami deprese či úzkosti roste nebývalým tempem. Odborná komunita se proto zamýšlí nad tím, zda samotná existence nové diagnózy nevyvolává její rozšíření.
🧩 Diagnostická inflace: když klasifikace tvoří realitu
Existuje hypotéza, že psychiatrická klasifikace může být nejen důsledkem, ale i příčinou určitého duševního stavu. Tento jev je znám jako diagnostická inflace – rozšiřování diagnostických kritérií vede k nárůstu počtu pacientů. Historicky se to projevilo například u ADHD či poruch autistického spektra, kde po zařazení do DSM dramaticky vzrostl počet diagnostikovaných (Frances, 2013).
🧪 Myšlenkový experiment: čtyřpohlavnost
Představme si hypotetický experiment: široce zpopularizujeme novou, absurdní diagnózu – například čtyřpohlavnost. Osoba trpící touto poruchou by měla představu, že disponuje mužskými i ženskými pohlavními orgány, a zároveň se rozmnožuje jako pstruh a pampeliška. Můj předpoklad je, že mnoho frustrovaných, hledajících a se svým životem nespokojených jedinců by začalo vyhledávat odbornou pomoc s tím, že slyšeli o nové chorobě – čtyřpohlavnosti – která se dá léčit a o které mají podezření, že jí trpí. Odborná komunita by připravila dotazníky, léky, a statistiky by se začaly plnit novými případy. A jak se říká – už by to frčelo.
📚 Odborné pozadí: když kultura formuje psychiku
Tato představa není pouhou fantazií. Odborná literatura potvrzuje, že duševní poruchy vznikají na základě komplexní interakce mezi genetickými predispozicemi, prostředím a psychologickými faktory. Výukové materiály Masarykovy univerzity uvádějí, že kulturní podněty mohou ovlivnit, jak jedinci interpretují své vnitřní stavy (MU, 2021). Zrcadlové neurony a sociální učení hrají roli v přenosu emocí a chování – pokud je nějaký duševní stav veřejně prezentován jako legitimní, může se stát „modelem“, který jedinci nevědomě napodobují. Epigenetické mechanismy, jak uvádí Hosák et al. (2022), umožňují, aby prostředí aktivovalo nebo deaktivovalo určité genetické predispozice. Diagnóza se tak stává nejen nástrojem léčby, ale i kulturním fenoménem, který spoluvytváří realitu.
💡 Závěr: proč o tom mluvit
Tento text má osvětový charakter. V době, kdy roste počet lidí, kterým psychologové a psychiatři přiřazují nejrůznější diagnózy, je důležité se ptát, jak tyto klasifikace vznikají, jaký mají dopad na společnost a zda někdy nevytvářejí realitu, kterou mají původně jen popisovat. Pokud se o těchto jevech nebude mluvit otevřeně, riskujeme, že se z diagnózy stane nálepka – a z pomoci systém.
🔍 Použité zdroje:
- Frances, A. (2013). Saving Normal: An Insider’s Revolt Against Out-of-Control Psychiatric Diagnosis. HarperCollins.
- Hosák, L. et al. (2022). Psychiatrie pro praxi, 23(1), s. 3–10. https://www.psychiatriepropraxi.cz
- Masarykova univerzita (2021). Psychopatologie – výukový text. https://is.muni.cz