Ústavní soud - naše poslední naděje

Zruší Ústavní soud hnutí STAČILO a SPD jako neústavní koalice?

Přiznejme si to: ta možnost tu skutečně je. My, co právu nerozumíme, si naivně myslíme, že když to tu takhle funguje už třicet let, neměl by být problém. Ale soudci Ústavního soudu by nám rychle vysvětlili, že se mýlíme. Nové definice koalic? Prý v zájmu vyšší kvality demokracie. Právu nerozumí většina z nás – tak se s nimi hádejte.

Už jen fakt, že se tím Ústavní soud zabývá právě teď – těsně před volbami, v nichž by STAČILO a SPD mohly dosáhnout slušného výsledku – vlévá demokraticky smýšlejícím občanům novou krev do žil. STAČILO? Úpadek, návrat komunismu. SPD? Nenávist, extremismus. Ani jednoho nebude škoda.

Část společnosti, která má ráda pořádek a jasná pravidla, by ocenila odvahu soudců, kteří by ve volebním právu konečně udělali pořádek. Samozřejmě, ozvali by se nespokojenci. Kverulanti. Tvrdili by, že jde o účelové rozhodnutí, které má zabránit změně vlády. Ale náš ústavní systém už podobné projevy zažil. Policie, armáda, tajné služby, státní média – trpělivě vysvětlí občanům, že je vše v naprostém pořádku.

Vidím to jasně jako na dlani. Nic nového pod sluncem. Češi jsou mírumilovní, přemýšliví a zodpovědní hospodáři. Přežili Františka Josefa, Masaryka, Heydricha, Husáka… přežijí i Fialu. V tom je naše síla.

A pokud Ústavní soud rozhodne ve stylu „je to trochu nahnuté, ale měnit to po třiceti letech by bylo divné“, ukáže tím, jak významnou roli ve státě hraje. Přidání 13 % k platu? Nestojí za řeč. Soudci jsou nezastupitelní. Zaslouží si rozmazlování – na rozdíl od těch otravných, nespokojených pomocných sil ve školství.

Soudci tak vyhrají v každém případě. Potvrdí, že jsou výjimečnou vrstvou společnosti, kterou si musíme hýčkat. A navíc budeme mít jistotu, že až příště zase nebudeme něco vědět – třeba jak správně používat toaletu – bude tu někdo, kdo nám laskavě vysvětlí, co je toaletní papír, záchodová mísa a splachovadlo.