evROPÁCI: Výprava za novými druhy Evropanů

Aprílový dokument

Filip Turek, europoslanec a aprílový reportér z terénu

liberální progresivista popularizující "kybernetický občanský humanismus" skrze ESG participaci

7:30

Napište první komentář

Píše se rok 2025. V úředním systému jsme objevili sotva patrnou, mělkou anomálii – formulář s kolonkou „jiná identita“ a doprovodnou poznámkou „podmíněno pozitivním hodnocením inkluzivity“. V nárokářském světě tento nález nevyvolal žádný větší ohlas. Pro nás to však byl zlom – věděli jsme, že jsme na stopě.

Na konci dotačního období se cestuje nejlépe – je už po deadlinech, ale stále dostatečně blízko k výzvám. Expedice má stejné složení jako při minulém šetření: akreditovaný asistent Antonino ARLACCHI, místní asistenti Matyas FUCIK, Gabriela SEDLACKOVA, Lynn TOURKI, poskytovalet služeb Lukas VAVERKA, platební agent Irena KEMENY – a já. Výprava je součástí mise euro-DOGE, jejímž cílem je hledat reálné úspory ve veřejném sektoru, a to přímo uvnitř bruselských úřadů, cloudových infrastruktur a datových center s vysokou spotřebou rozpočtů a nízkou produkcí výsledků.

Znovu míříme do tzv. produktivně restrukturalizovaného území – regionu s extrémně vysokou mírou absorpce evropských fondů. Právě zde se podle dostupných indikátorů vyskytuje Postulatophilus bruxellensis, známý pod názvem evROPÁK nárokomilný. V metodických listech tohoto živočicha zatím nenajdeme, ale na stránkách různých pracovních skupin se již objevují teorie o jeho původu: byl původně sociálním pracovníkem, úředníkem, nebo projektovým manažerem. Podle ARLACCHIHO jde o bytost, která prošla autonomním vývojem v souladu s principy horizontální priority diverzity. Podle jiných zdrojů jde však o modelový obraz společnosti, která vyměnila funkční výkon za formalizovanou diverzitu a rozhodování za metodu vyplňování grantových tabulek.

Podle místních asistentů je to komplexní úkaz, někde mezi úředníkem, aktivistou a dotovanou influencerkou, který se podle všeho živí kombinací veřejných rozpočtů, hodnotících protokolů a nároků – často vznikajících jen z uznání nejrůzněji vygenerovaných identit, vytvořených z mixů genderů, fobií a ublíženectví. Záznamy potvrzují, že jedinci tohoto druhu mají výborný čich na nové výzvy a schopnost mutovat podle právě platné zadávací dokumentace. Naše první zastávka vede za mužem, který už dříve na výskyt tvorů podobných evROPÁKŮM ve formě Homo bruxellarum upozornil. Jmenuje se Václav Klaus. Dotační titul nemá, ale dotační praxí prošel více než mnozí evaluátoři. Jeho vyprávění je sycené terénními poznatky.

Klaus: „No co bych k tomu měl říct? Pojďte se podívat na ty knihy!“

Tazatel: „A to jste všechny ty knihy vytvořil sám?“

Klaus: „No jasně. Támhle máte Trumpův návrat, támhle zase Systémovou změnu. A tadyhle o tom Homo bruxellarum, akorát teda od Břicháčka.“

Rozhodli jsme se postavit základnu, co nejblíže k místům, kde se podle Klause pohybují.

Klaus: „Kdybyste přišli v minulých volebních obdobích, tak vám tady bylo všude plno eurohujerského kouře, evROPÁCI se motali až mezi lidma. Pak přišel vítr selského rozumu a ten kouř se odvalil a evROPÁCI už nebyli vidět.“

Poskytovalet služeb VAVERKA se dobrovolně přihlásil, že bude zajišťovat tábor, zatímco my ostatní se vydáme na průzkum do okolí.

Klaus: „Podle mě milujou ten smrádek z předběžného vyhodnocení – když se podává výkaz a hoří termín. To je jejich živná půda.“

EvROPÁCI se prý nejraději drží buď na dně (v nejnižších úrovních oprávnění, v neindexovaných složkách, kde hoří staré soubory plné narativů a evaluačních vzorců) nebo v jádru dotačních struktur (mezi strategickým rámcem a implementačním plánem). Tam dochází ke spontánnímu spalování rozpočtových rezerv, čímž se vytváří nejen teplo, ale i komfortní operační prostředí. Nárok formulářový, který se uvolňuje, je bez barvy a bez zápachu – ale pro běžného daňového poplatníka smrtelně matoucí. I sem prý evROPÁCI chodí – Klaus je tu viděl okusovat jakékoli politické plány a ideologie až zbyly... Homosexualismus... NGOismus... ekologismus... environmentalismus... klimatický alarmismus... genderismus... humanrightismus... soudcokracie... Evropeismus.

Klaus: „Ty evROPÁCI koušou, oni mají zuby, to jsou takový jakoby zuby klimatický... a lepí se i k silnicím stejně intenzivně jako k dotačním programům…“

Na cestě zpět jsme zaznamenali pohyb – možná evROPÁK, ale byli jsme příliš daleko na pořízení důkazu. Bude nutné jít blíže, ale nedigitálně to nejde – terén je plný elektronických opatření. Ponořujeme se každý různě do datových hloubek prodotované zóny – srdce dotační krajiny, kde pod povrchem permanentně hoří prostředky z několika operačních programů současně. Teplo, klid, a hlavně – žádný volný trh.

ARLACCHI tvrdil, že zahlédl bíle formátovaný podklad. U evROPÁKŮ ale předpokládáme vysoký stupeň šablonovosti, s temně šedou pigmentací tabulek. Odtáhli jsme ho od jím zkoumaných dat. Byl v informačním šoku, ale naživu. Stahování běželo. Na třetí instanční úrovni jsme jednoho našli. Neutíkal. Neodhlásil se. Měli jsme čas ho pozorovat. Jeho existence vyžaduje vysoce vyvinutý byrokratický systém - jako máme v EU. Tento byl otravován ovzduším z volného trhu. Dráždila ho transparentnost. Dusil se. Nadýchal se i reality.

Tazatel: „Proč pláče?“

Klaus: „Těžko říct… Asi že není v systému… nebo možná cítí svobodu.“

V noci nás vzbudily zvuky. Pípání. Požadavky na schválení žádosti. Odeslání notifikace. ARLACCHI přiznal, že nic podobného nezná – žádné známé povolání takhle nevyvíjí činnost. Můžeme mu poskytovat jen gentlemanské zdvořilosti a musíme doufat, že jich máme dost, aby vydržel cestou do rána.

ARLACCHI chce evROPÁKA převézt do Prahy – věří, že mu tamější ovzduší bude vyhovovat. My však máme obavy. Cesta přes Švýcarsko má příliš nízké emise na to, aby byl transport bezpečný. Brzy se sem vrátíme a všechno nasvědčuje tomu, že se dotační euro-zóna letos nedestabilizuje a evROPÁK nárokomilný se zatím v Červené knize ohrožených druhů neobjeví, protože jeho podmínky mají v dosavadním režimu EU tendenci se jenom zlepšovat.

Filip Turek, europoslanec a aprílový reportér z terénu, který má rád auta, svobodu a když grant neznamená synonymum pro parazitování.