V dosavadním „euro-populismu“ a „euro-nacionalismu“ není budoucnost

Euro-populismus: Vláda dotací a dluhů

Euro-populismus je politická praxe, která staví stabilitu a růst EU na masivním přerozdělování prostředků, namísto na strukturálních reformách. Evropská unie už léta funguje na principu rozsáhlých dotací – ať už ve formě zemědělských subvencí, podpory regionů či záchranných balíčků pro státy v krizi. Tento model se však stává čím dál neudržitelnějším. Zvyšující se zadlužení, narůstající závislost na dotacích a přetrvávající ekonomické nerovnosti mezi členskými státy vedou k tomu, že EU připomíná spíše byrokratický přerozdělovací mechanismus než konkurenceschopnou ekonomickou velmoc. Hlavními problémy euro-populismu tedy jsou:

• Závislost na dotacích (Mnohé země a regiony EU se spoléhají na evropské finance místo toho, aby investovaly do vlastních inovací a růstu).

• Dluhová past (EU si na svůj provoz a politiku soudržnosti půjčuje stále větší objemy peněz, což přenáší finanční zátěž na budoucí generace).

• Byrokratická zátěž (Rostoucí regulace a přerozdělování vedou ke stále složitější správě, která zpomaluje ekonomiku a odrazuje podnikatele).

Místo dalšího neomezeného financování musí Evropa hledat model založený na hospodářské soběstačnosti, podpoře inovací a konkurenceschopnosti, nikoli na stále větším dluhu a dotacích.

Euro-nacionalismus: Cesta k federální Evropě bez národních států

Druhým nebezpečným směrem je euro-nacionalismus, tedy myšlenka, že EU se musí stát jednotným federálním státem, v němž národní identity ustoupí centralizované evropské vládě. Tato ideologie prosazuje sjednocenou fiskální a politickou politiku, oslabení suverenity členských států a vytvoření evropského superstátu. Problém je, že Evropa a její státy nejsou Spojené státy americké. Historicky, kulturně i politicky je tvořena národy s odlišnými tradicemi, zájmy a ekonomickými modely. Nutit všechny členské státy do stejného rámce znamená nejen ztrátu suverenity, ale i nevyhnutelné konflikty mezi různými částmi Evropy. Hlavní problémy euro-nacionalismu tedy jsou:

• Centralizace moci (Čím více pravomocí se přesouvá do Bruselu, tím méně mohou státy reagovat na specifické potřeby svých občanů).

• Uniformita místo diverzity (Federální Evropa by znamenala tlak na unifikaci ekonomik, daňových systémů i sociální politiky, což by bylo pro mnohé země nevýhodné).

• Politická nestabilita (Snaha o sjednocení Evropy pod jeden centrální systém by vyvolala odpor mnoha členských států a mohla by vést ke zrychlenému odchodu některých zemí z EU).

Evropa může fungovat pouze jako partnerství suverénních států, ne jako centralizovaný politický útvar. Národní státy jsou základem evropské stability, a jejich postupné oslabování pod tlakem federálního modelu vede k větší polarizaci a nestabilitě.

Co je skutečnou cestou vpřed?

Pokud se Evropa chce vyhnout ekonomickému úpadku a politickým krizím, musí odmítnout oba extrémy – jak euro-populismus, tak euro-nacionalismus. Místo nich je třeba hledat realistický model spolupráce, který kombinuje ekonomickou odpovědnost, respekt k národní suverenitě a efektivní evropskou koordinaci:

• Hospodářská odpovědnost místo dotací (EU se musí odklonit od politiky neomezeného zadlužování a zaměřit se na podporu inovací, podnikání a hospodářské soběstačnosti jednotlivých států. Namísto dotací je nutné vytvářet prostředí, které podporuje konkurenceschopnost a efektivní ekonomické modely).

• Suverénní státy místo federální Evropy (Evropská spolupráce by měla stát na dobrovolné kooperaci suverénních států, nikoli na povinné centralizaci. EU může fungovat jako platforma pro koordinaci, ale nikoli jako politická entita nahrazující národní vlády).

• Praktická spolupráce místo ideologie (Místo přetahování o to, zda má mít moc Brusel nebo národní státy, je nutné se zaměřit na konkrétní problémy – například bezpečnost, obchod, energetiku a technologický rozvoj. Tyto oblasti vyžadují spolupráci, ale nemusí znamenat ztrátu suverenity).

Evropa se musí vydat cestou racionálního pragmatismu, nikoli cestou politických extrémů. Euro-populismus se svou politikou dotací a dluhů vytváří ekonomicky neudržitelný model, zatímco euro-nacionalismus centralizované Evropy ohrožuje národní identity a politickou stabilitu. Budoucnost Evropy není v populistickém přerozdělování, ani v super-státním nacionalismu. Je v odpovědné spolupráci, kde se respektují jak společné zájmy, tak národní suverenita. Jen tak může být Evropa skutečně silná a stabilní v měnícím se světě.

Čtěte na podobné téma:

Euro-skepticismus, Euro-nacionalismus a Euro-populismus (28.12.2011)