Esej o "buzerantech"

Nedávno se objevila zpráva, že údajně právník spojený s TOP 09 podal trestní oznámení na SPD kvůli plakátu, na němž je zobrazen muž tmavé pleti hrozící nožem. Podle jeho interpretace jde o šíření rasové nenávisti. Jiní v tom však vidí spíše politickou šikanu konkurenta. Jak to tedy je?

Původ slova „buzerant“

Slovo „buzerant“ se do češtiny dostalo přes německé buserieren, které samo pochází z italského buzarda, označujícího sodomitu. Italové si tento výraz vypůjčili z latinského středověkého tvaru bogeru nebo bulgarus, jímž církev označovala členy dualistické sekty bogomilů, pocházející z Bulharska.

Bogomilové byli církvi trnem v oku, a proto je obviňovala nejen z hereze, ale i ze sodomie – jako způsob jejich diskreditace. Odtud se vyvinulo dnešní hanlivé „buzerant“ i sloveso „buzerovat“ – tedy nejen šikanovat, ale i obtěžovat.

Bogomilové a jejich kosmologie

Bogomilové čerpali své představy o světě ze staroperského mazdaismu. Ten vysvětluje dynamiku světa pomocí dvou protikladných principů: dobra, zosobněného Ahurou Mazdou, a zla, zosobněného Ahrimanem. Bogomilové tuto dualitu přejali a rozlišovali Boha dobra Nového zákona od původce všeho zlého – Demiurga, kterého spojovali se Starým zákonem.

Podle jejich učení se lidé dělí na ty, kteří slouží Bohu Nového zákona, a na ty, kteří podléhají Bohu Starého zákona. Tato dichotomie se promítá i do dnešního světa.

Moderní „buzerace“ a dělení společnosti

Současný „pravověrný buzerant“ rozděluje společnost na dezoláty a systémové, mladé a staré, proruské a proukrajinské, proizraelské a propalestinské. Vrcholem této mentality je foltýnovské dělení lidí na „naše“ a „svině“, které – jak říká – necháme padlé u cesty, protože jim už není pomoci.

V kontrastu k tomuto vidění světa stojí víra dědiců Abraháma – ať už se hlásí k Izákovi nebo Izmaelovi. Jejich víru definuje představa jediného Boha a jednotné, všeobjímající reality – až bych řekl reality „all inclusive“. Pro ně však vyvstává zásadní otázka: jak může existovat zlo, když Bůh je jediný a zodpovědný za vše? Jedním z teologických vysvětlení je, že zlo je pouze nedostatek dobra – privatio boni.

Dva pohledy na člověka

Tyto dva přístupy – dualistický a monoteistický – se v dějinách neustále střetávají. Někdy převládá víra v základní dobrotu člověka, jindy se prosazuje názor, že někteří lidé si nezaslouží nápravu, ale rovnou zavržení. Když čtu o „dezolátech“ a „russácích“, dojem, že máme teď zase blíž k Persii než k Jeruzalému se mi denně potvrzuje.

Ačkoliv mám tedy smíšené pocity ohledně plakátu s mužem tmavé pleti a nožem, trestní oznámení bych v situaci před volbami nepodával. Možná proto, že sám nejsem ani bogomil ani buzarda.

Poznámka: V textu je slovo „buzerant“ použito výhradně v historickém a filozofickém smyslu, nikoli jako urážka sexuálních menšin. Text reflektuje jazykové a kulturní proměny pojmu v dějinách a jeho současné společenské konotace. Nevyjadřuje nenávist ani výzvu k diskriminaci.