Další Izraelci vyhozeni v Evropě z pizzerie
Hanebnost ve Vídni
Zdá se, že obsluhy italských pizzerií jsou posedlé - nový termín - hebrejofobií. Vyhazováním izraelských návštěvníků restaurace, zejména když spolu hovoří hebrejsky.
Desátého července jsem tu psal o skandálu, kdy manažer pizzerie v západošpanělském Vigu bez milosti vykázal skupinu turistů poté, co zjistil, že jde o Izraelce. Svůj hanebný čin, z hlediska zásad platných v pohostinství naprosto neprofesionální, doprovodil propagandistickými propalestinskými slogany. Odporné.
Ve čtvrtek 24. července se stalo něco podobného ve Vídni. Pobývali tam členové izraelského klavírního tria, kteří měli večer vystupovat. Před koncertem navštívili v ulici Maiselstrasse italskou pizzerrii Ramazotti. Co se dělo uvnitř popisuje na síti X violoncellista Amit Peled. S klavíristkou Julií Gurvitchovou a houslistou Haggaiem Šahamem si vybírali z jídelního lístku něco k jídlu. Mezi sebou mluvili samozřejmě hebrejsky. Poté, co si objednali, se číšník najednou vrátil a zeptal se: „Jakým jazykem hovoříte?“ Peled, nic zlého netuše, po pravdě odpověděl: „Anglicky a německy.“ Číšník nato: „Ne, ne. Jakou řečí jste mluvili právě teď.“ Zjevně myslel mezi sebou. Muzikant odpověděl: „Samozřejmě hebrejsky.“
Pak se stalo něco neskutečného. Peled píše: „Podíval se mi přímo do očí a řekl: »V tom případě odejděte. Jídlo vám nepřinesu.« Prostě jen tak.“
Violoncellista přiznává, že počáteční šok a ponížení bylo opravdu velké. A dodává: „Co nás ale zasáhlo ještě víc, bylo to, co následovalo, nebo spíš to, co se nestalo. Ostatní hosté kolem nás byli očividně zaskočeni, někteří nám věnovali soucitné pohledy – a pak se tiše vrátili ke svém jídlu, konverzaci a vínu, jako by se nic nepřihodilo. Vítejte v Evropě roku 2025,“ uzavřel Peleg otřesný zážitek.
Ještě dodal: „Stále otřeseni, vstoupili jsme toho večera na pódium se stísněnými srdci a hledali útěchu v hudbě, kterou milujeme. Přednést Dvořákovo klavírní trio „Dumky“ ve zcela vyprodaném sále nám nabídlo vzácný druh uzdravení — prchavý, ale silný okamžik krásy uprostřed disharmonie.“
Pozitivní na tom je snad jen to, že hluboké vnitřní potěšení mohli načerpat z hudby jednoho z největších českých géniů, Mistra Antonína Dvořáka. Kromě toho je to ale jeden velký hnus. Chcete to nazvat antisemitismem? Nebudu protestovat.
●