ABSURDISTÁN
Všude kolem nás, mnoho let, je tady větší a větší
Absurdistán, kocourkov, blbákov. Napadají mně různé názvy v situacích, které se dějí stále častěji. Máme takovou přemíru pravidel, aby chránily většinu před podvody, zneužitím, nedorozuměním, že se v nich ztrácíme, topíme a ta pravidla se otáčejí proti té většině, zatímco podvodníci, lháři, lenoši si v tom bahně vždycky najdou cestu. Protože neřešíme podstatu. Počet zákonů, vyhlášek, norem apod. už dosáhl počtu 1 : 1. Na každou hlavu máme 1 dokument pravidel. Dobrá zpráva je, že to je znak zanikající civilizace, takže ten stav už nepotrvá dlouho.
Začnu trochu jinak, než naznačuje úvod. Ten vystihuje současný stav. Ale jak jsme se k tomu stavu dostali?
On tady byl absurdistán už v mém dětství. Nechápala jsem tehdy, proč musíme na mandarinky a pomeranče stát před Vánoci frontu a množství bylo na příděl. Koupili jsme, co jsme jako čtyřčlenná rodina mohli, ale pak jsme to najednou nestihli sníst, tak jsme plesnivé zbytky vyhazovali. A to my u nás v rodině děláme neradi - nechávat zbytky a něco vyhazovat.
Když jsme stáli frontu na toaletní papír, mohli jsme si k tomu zpívat dobovou píseň "k čemu nám jsou hmotné statky, když není čím utřít zadky...".
Nechápala jsem, proč můžeme za hranice vyjíždět jen určitým směrem a jiným za žádnou cenu. Nechápala jsem, proč dospěláci chodí k volbám, když nemají na výběr a všichni házejí do volební urny papír se stejným obsahem.
To bylo v mém dětství. Pak jsem mnoho let, desítek let, chodila k volbám a byla ráda, že mám na výběr. Ale časem mi došlo, že ten výběr je jen zdánlivý a že ve volbách volím "menší zlo". A pak mi došlo, že je to všechno jinak. A protože hledám pravdu, stihla jsem v rámci předvánočních příprav 20. 12. 2025 besedu v Praze s autorem a vydavatelem knihy OD HAVLA PO PAVLA - ŽIVOT VE LŽI. Mluvilo se tam mj. o tom, jaký byl Václav Havel absurdní dramatik i absurdní prezident. Už tuším delší dobu, že žijeme ve lži všichni.
Ale absurdní není jen politický systém. Absurdní je i mnoho obyčejných denních situací. Mám už dlouhý seznam a nějak se mi stále prodlužuje. Při každém dalším případu nevím, jestli mám plakat nebo se smát. Tady několik perliček z mého dospěláckého života v demokratické společnosti v letech 2021 - 2025:
1) Zdědila jsem stavební pozemek. Elektrická přípojka byla v místě jediného vjezdu na pozemek. Proč tak bylo nevím, nebylo už koho se zeptat, takže jsem musela řešit. Požádala jsem ČEZ distribuci o přesun o 1,5 m ke kraji pozemku. Nebylo potřeba přidávat dráty, neb posun byl jen zkrácení přívodního kabelu. Trvalo to celé 20 měsíců a stálo 70 tis. Kč. Mělo to totiž několik dějství, protože mj. podle zákona museli dělat výběrové řízení zvlášť na projekt, zvlášť na realizaci. A v jednom z posledních dějství se mnou sepsali smlouvu na věcné břemeno, za které mi ČEZ distribuce zaplatil 1000 Kč.
2) Chtěla jsem po 6 letech od založení stavebního spoření syna (17 let) ukončit smlouvu a vybrat peníze, které jsem tam spořila. Výpověď jsme museli ověřeně podepsat tři osoby: máma + syn + táta. Připadalo nám nejjednodušší dojít na pobočku banky najednou, než sami vyplňovat, tisknout a úředně ověřovat podpisy.
Jenomže jsme tam nakonec museli jít všichni tři celkem 3x, protože jednou nestačila k prokázaní totožnosti slovenská občanka (doklad občana EU nebyl pro banku dost dobrý), potom nutně potřebovali k sepsání výpovědi telefon na manžela a souhlas s GDPR, protože bez toho by je systém nepustil. Pak opsali špatně rodné číslo, ale systém je pustil, a teprve člověk na centrále si všiml. Bylo to celé tak neskutečně absurdní, že jsem o tom již dříve napsala článek.
3) Několik absurdit mě dostalo při a po instalaci FVE. V r. 2022 jsem podepsala smlouvu na dodávku na klíč od firmy Malina. Mělo být nainstalováno do 4 měsíců od zaplacení zálohy. Těsně vedle, protože Malina začala krachovat. Ale nakonec se povedlo v r. 2023 dokonce i zprovoznit, na rozdíl od mnoha jiných zákazníků, kteří neměli ani peníze ani instalaci. Celkově to trvalo až do konečného vyúčtování 14 měsíců a stálo mě to mnoho času, energie a peněz navíc. A kdybych neměla své letité zkušenosti, dovednosti, vytrvalost a přístup "nevzdávat to", tak jsme dopadli jako ti ostatní klienti.
V létě 2023 jsme konečně začali produkovat. A další zklamání. Výkup přebytečné energie mi skoro nic nepřinese. I když jsme třeba několik týdnů mimo, tak přetoky elektřiny vygenerovaly pár stovek za měsíc. Nyní v r. 2024 další dvojí zklamání:
I) Přišlo vyúčtování od ČEZ za uplynulý rok. Čekala jsem úsporu. Sice kWh jsme za rok spotřebovali výrazně méně, ale výrazně zvedli měsíční paušál, takže se to "vykompenzovalo".
II) A pak přišla od firmy, které dodávám přetoky (a to jsem dlouze hledala a brala doporučení) zpráva, že jsou tak laskaví a neposlali mi fakturu za minulý měsíc, protože byly záporné ceny elektřiny a já bych musela platit za to, že jsem něco vypustila do sítě. A tak jsou tak laskaví a tohle záporné vyúčtování mi pošlou až později, až něco vyděláme, aby se to vykompenzovalo.
Takže z kapes majitelů domů vytáhnou FVE mnoho peněz. Často dvakrát, protože firem jako Malina je více. Pak také vytáhnou FVE obrovské sumy ze státního rozpočtu. A teď ještě budeme doplácet z rodinných rozpočtů za to, že na každém domě má být podle zelené tsunami FVE? Nebo tím chtějí docílit toho, ať v létě zapneme doma topení (a v zimě pleteme svetry) a pořídíme si k tomu každý klimatizaci? Nebo se jako plánuje kolaps elektrické sítě? Kdy?
Mám doplácet za přetoky v létě a za paušál v zimě, takže vlastně stále něco doplácím. A když jsem chtěla změnit tarif u ČEZ na elektřinu pro soláry, tak to nešlo, protože mám výrobní EAN a ten nejde zrušit. A pravidlo je pravidlo, potvrdil mi to i ombudsman ČEZ. Posílali mi absurdní odpovědi, místo toho, aby rovnou přiznali barvu, že už brzy všichni majitelé FVE budou muset mít výrobní EAN
4) V r. 2016 jsem uzavřela penzijko (DPS) pro děti. Po 5 letech spoření jsem chtěla dle pravidel změnit penzijní společnost. Ouha. Nejde to, musel by rozhodnout soud. Tedy jako rodič jsem oprávněna uzavřít smlouvu, platit příspěvky, ale ne změnit penzijní společnost, když si myslím, že ta jiná bude lepší. A to jsem nechtěla peníze vybrat, jen dát jinam, do lepších rukou státem kontrolované společnosti.
Tohle bylo už dávno, teď už na penzijko nespořím ani dětem, ani sobě. Dětem jsme zrušili penzijko, jakmile dosáhli věku 18 let. Spoříme raději do zlata a má to větší smysl. Z toho, jak je koncipováno investování peněz střadatelů a jak k tomu přispívá stát, mi nyní přijde absurdní už celý systém doplňkového penzijního spoření.
5) Další absurdita pochází ze zdravotnictví a není ojedinělá. V prosinci 2024 jsem se objednala na ortopedii. Termín dali na únor 2025. Pata bolela, prst taky, ale musím čekat. V únoru mi v ordinaci řekli, když jsem začala mluvit o patě i prstu, že mohou dnes řešit jen jednu věc, že pojišťovna více neproplatí. To druhé až příště. A příště bude zase za 2 měsíce. Ptám se, proč mi tedy rovnou v prosinci nenapsali dva termíny na únor? Odpověď byla absurdní stejně jako nové pravidlo zdravotní pojišťovny: No přeci nemohou číst celý obsah mailů, mají toho hodně. A pan doktor se rozčiloval, že to celé není jeho chyba, ale ministerstva, že to veřejnosti nekomunikuje dostatečně.
6) Známkování ve škole je čím dál větší absurdita. Tedy určitě nejsou všichni učitelé stejní, ale k čemu jsou známky, když se je dozvíte 2-3 měsíce po testu? K čemu známkování motivuje, když na gymnáziu bazírují učitelé na konkrétních slovech, které vyřkli v hodině (někdy třeba ani nevyřkli a jen si to myslí) a žáci nemají písemné podklady, ze kterých se mohou učit?
Myslela jsem si, že maturita je završením práce na střední škole, zvláště, pokud na něm strávíte 8 let svého života. Ale ne všude, na hodnocení maturity jsou dané postupy. U maturity z angličtiny můžete dostat lepší známku za pár slov o nakupování než za plynulý obsáhlý projev o Shakespearovi a jeho díle jen proto, že v průběhu výkladu po šťouravých otázkách učitelky zpomalíte tempo. A dle vyjádření paní ředitelky to bylo správně, protože učitelé byli dokonale proškoleni z ministerstva školství, jak přesně mají známkovat! To už není daleko od robotizace ve školství.
7) Ze zdravotnictví mám z letošního roku ještě jednu absurdní příhodu. Moje gynekoložka mě poslala k Apolináři kvůli odstranění polypu. Objednala jsem se a dorazila na vyhlášené pracoviště ke kontrole v objednaný čas. Jaké bylo moje překvapení, když mě pak po dlouhém čekání pan doktor Prof. Doc. Mudr. CSc. od stolu (psacího) chtěl rovnou objednat na operační sál. Začala jsem aspoň diskutovat, že nechci do narkózy, že něco vydržím a tentokrát je polyp maličký. (Před několika lety mě totiž paní doktorka poslala na odstranění polypu až po mnoha letech trápení a tehdy mi na operačním sále řekli, když jsem se překvapená bránila celkové anestezii, že "kdybych přišla dříve, že by to šlo, ale teď už ne".)
Pan doktor byl přesvědčivý a začal malovat obrázky a vysvětlovat. Přišlo mi absurdní, že mě chtějí automaticky poslat do narkózy, aby teprve v tu chvíli zjistili, jestli je narkóza nutná. Protože se jen tak nevzdávám, začal pan doktor pomalu měnit tón. Nejprve konstatoval, že mám právo rozhodovat o svém těle a zdraví. Pak dospěl k závěru, že mohou udělat kontrolní šetrné vyšetření hned. To jsem koneckonců očekávala automaticky hned na počátku, tedy že mě na odborném specializovaném pracovišti s odstupem času nejprve vyšetří a pak budou rozhodovat o dalším postupu.
Prostě se ukázalo, že už tam žádný polyp k odstranění nemám (jak se to stalo, to je na jiný příběh) a narkóza ani operace nejsou nutné. Dovedete si představit, co by tak se mnou na tom operačním sále mohli všechno udělat, kdyby zjistili, že to, proč jsem tam, se nekoná? Ani nechci domýšlet.
8) No a když jsme u zdravotnictví, je potřeba připomenout covidistán. To byl od počátku dlouhý seznam absurdit a nejen v oblasti zdravotnictví, ale také školství, kultuře, sportu, pohostinství, službách, obchodě, dopravě atd.. Také tehda jsem se jen tak nedala a nutno dodat, že to nebylo jednoduché. Více v mých první článcích na Blogosvětě.
Mám ve výčtu absurdit pokračovat nebo se přidáte?
Máte také příklady absurdit z obyčejného denního života?