Zneužití historie k obhajobě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti

Válka v Pásmu Gazy a "Dresden Argument"

Je Hamás absolutní zlo ohrožující existenci Izraele a svobodného světa, k jehož likvidaci je povoleno a dokonce nutné použít jakékoliv prostředky? Reakce na srovnávání situace Izraele se situací Spojenců za druhé světové války.

Bohuslav Rudolf

matematický fyzik, později kryptolog, nyní důchodce

12:46

Napište první komentář

Zneužití historie k obhajobě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti je podstatně širší téma, než diskutuji v tomto článku zaměřeném na válku v Pásmu Gazy. Všem, kteří by očekávali obecnější pohled, se tímto omlouvám.

O jakých výrocích a postojích je vlastně řeč?

Válku v Pásmu Gazy odstartoval brutální masakr 7. října 2023, který provedli ozbrojenci Hamásu na izraelském území. Vzápětí rozpoutal Izrael válku v Pásmu Gazy jakožto odvetu. Její první fází bylo masivní bombardování oblasti. Krátce po jeho začátku se v mediálním prostoru objevila obhajoba s ním spojeného hromadného zabíjení civilistů založená na jeho srovnávání s bombardováním Drážďan, Nagasaki a Hirošimy za druhé světové války. Stručně řečeno:

"Pokud nám vyčítáte masivní bombardování Gazy, proč jste nepostavili před soud Winstona Churchilla a Harryho Trumana za bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války?"

Pravděpodobně jako první veřejně použila tento argument izraelská velvyslankyně v Británii Cipi Hotovely a to již 16. října 2023. Originální záznam je dnes poměrně obtížné najít (možná jsem jen hodně nešikovný, což jsem), takže jsem našel pouze záznam záznamu. A to v rámci kritiky jejího postoje v The Jimmy Doore Show:

Using U.S. WW2 War Crimes To Justify Current War Crimes BackFires!

Kdyby tato ostrá slova obhajující dosavadní a zejména budoucí válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vyslovili pouze nějací "hospodští povaleči", bylo by to pochopitelné a omluvitelné. Zodpovědnost takových lidí za děje budoucí, není vysoká.

Ale politici mají v rukou skutečnou moc. Je jejich povinností nenechat se strhnout emocemi a prosazovat spravedlivost, lidskost a milosrdenství a to nejlépe za použití rozumu.

Ale všichni jsme pouze lidé a časově omezená selhání v kritických situacích lze do jisté míry pochopit, i když ne zcela omluvit. Problém je, že přízraky argumentace bombardováním Drážďan poslední dobou opět ožívají.

V srpnu 2025 reagoval americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee na požadavek britského premiéra Keira Starmera na uzavření příměří v Pásmu Gazy slovy:

"Vzdala se Velká Británie nacistům a shazovala jim jídlo?... Slyšel jste někdy o Drážďanech, pane premiére Starmere? To nebylo jídlo, které jste shazovali. Kdybyste byl premiérem, pak by se ve Velké Británii mluvilo německy!"

US Envoy Huckabee Evokes 'Allied Dresden Bombing' to Target Starmer over Gaza | Times Now World

A zhruba v tutéž dobu izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro americkou Newsmax řekl:

"Můžeme je bombardovat, jako Spojenci (za druhé světové války) bombardovali Drážďany, mohli bychom je nechat vyhladovět, kdybychom následovali očerňování, tyto falešné lži, které jsou proti Izraeli předkládány, a nikdo by už nebyl naživu."

Všimněme si, že Bibiho vyjádření je opatrné a otáčí logiku argumentace. Podstata jeho výroku je tato:

"My bychom sice mohli Gazu bombardovat podobně jako spojenci za druhé světové války bombardovali Drážďany a mohli bychom nechat Gazu vyhladovět, ale my to neděláme. Ti, kdo o nás říkají, že děláme podobné věci, tak lžou."

A jako argument obhajoby pro hrůzy této války Netanjahu uvedl, že IDF dosud nevyvraždila všechny obyvatele Pásma Gazy.

Ale zmíněné bombardování je srovnatelné s bombardováním Drážďan, ne-li horší, a důkazy toho, že Izrael používá v Pásmu Gazy hladovění jako zbraň, jsou dostatečně přesvědčivé.

Věcná a pragmatická stránka "argumentace Drážďanami"

Nejdříve vynecháme právní a morální aspekty problému a budeme se snažit ho posoudit z čistě věcného a pragmatického pohledu

Prvoplánová věcná argumentace

Mezi situací Spojenců za druhé světové války a situací Izraele ve válce v Pásmu Gazy jsou podstatné rozdíly:

1) Za druhé světové války proti sobě stály přibližně stejně velké a přibližně stejně dobře vyzbrojené vojenské síly. Válka v Pásmu Gazy je asymetrická. Izrael má nesrovnatelně lepší zbraně než Hamás.

2) Druhá světová válka byla celosvětovým konfliktem. Její výsledek ovlivnil zásadním způsobem další směřování lidstva jako celku nejméně na 80 let. Konflikt v Pásmu Gazy je konfliktem maličkého státu s "oploceným městem" (přičemž oplocení provedl stát, nikoliv město).

3) V prvních letech druhé světové války to zpočátku poměrně dlouho vypadalo tak, že by osa zla: Německo, Itálie, Japonsko opravdu mohla zvítězit. Proto se jednalo o existenční ohrožení svobody celého zbytku světa. Hamás nikdy neměl a nikdy nebude mít šanci ovládnout a zničit Izrael. Nejenže nepředstavuje existenční ohrožení pro celý svobodný svět, ale dokonce ani nepředstavuje a nikdy nepředstavoval existenční ohrožení Izraele.

Poznámka:

Víme, že velení IDF mělo rok před 7. říjnem 2023 k dispozici podrobný plán připravovaného útoku Hamásu. Několik týdnů před samotným masakrem dostalo varování ze zahraničí. O cvičeních Hamásu odpovídajících popisu útoku ve výše zmíněném plánu dostávalo hlášení od svých pozorovatelek Pásma Gazy.

A jaké bylo zdůvodnění ignorování těchto varování z nejvyšších míst? (parafrázuji) "Hamás není schopný připravit a provést tak sofistikovanou a náročnou akci. Reálné ohrožení je zanedbatelné."

Srovnejme nyní toto zdůvodnění s argumentací izraelské vlády po 7. říjnu 2023 tvrdící, že: (parafrázuji s nadsázkou) "Hamás je existenčním ohrožením Izraele. Buďto bude zničen Hamás nebo Izrael." No není to absurdní?

Je tedy zřejmé, že rozdílnost obou válek je obrovská. Jakékoliv srovnávání obou situací je tedy velmi problematické.

Věcná argumentace vycházející ze současné reality

Ukázali jsme, že argumentace "bombardováním Drážďan" nemá reálný základ. Může však mít a také má význam symbolický. Ponořme se tedy do reality války v Pásmu Gazy a pokusme se najít základ pro podobnou argumentaci přímo v realitě.

Rozumově přijatelnější náhrada "Dresden Argument" by mohla vypadat (a často také vypadala) takto:

1) Masakr 7. října ukázal, že vedle oblasti, v níž vládne Hamás, nelze žít. Proto je nutné Hamás zničit.

2) Hamás je ukrytý v tunelech, které ústí v nemocnicích, ve školách, v obytných budovách atd. Proto ho nelze zničit bez zničení těchto budov.

3) Hamás se skrývá mezi civilisty. Proto lze očekávat vysoké ztráty v řadách civilistů.

Tato argumentace působí po věcné stránce "neprůstřelně". Podstata jejího vyvracení vychází z toho, že žádný z výše uvedených argumentů nemá absolutní platnost.

ad 1) Skutečnost je taková, že po masakru 7. října 2023 se vedle oblasti, v níž vládne Hamás, nikomu žít nechce. Ale Hamás nemá takové kapacity, aby byl skutečným rizikem pro existenci Izraele. To znamená, že cíle války měl Izrael formulovat jinak, než jako ultimativní zničení Hamásu.

Poznámka:

Vlády Benjamina Netanjahu dlouho Hamás nadmíru tolerovaly a v krajních případech i nepřímo podporovaly a to i přesto, že jeho charta z r. 1988 měla zjevně genocidní charakter namířený proti Izraeli a proti Židům jako takovým. Důvodem pro tuto toleranci a podporu byla snaha o oslabení umírněné Palestinské Autority.

Je známo, že mezi lety 2012 až 2020 izraelská vláda umožnila a dohlížela na předávání kufrů dolarů z Kataru vůdcům Hamásu v Pásmu Gazy, celkově kolem miliardy dolarů v hotovosti. Ideální platidlo pro nákup zbraní na černém trhu.

A rovněž není možné jeden den tvrdit, že schopnosti Hamásu podniknout relevantní útok proti Izraeli jsou zanedbatelné, a o pár týdnů později tvrdit, že Hamás představuje existenční ohrožení Izraele.

Ad 2 a 3) Oba argumenty jsou podobné podstaty, a proto lze na ně na oba odpovědět stejně. V okamžiku, kdy požadavek na eliminaci Hamásu v Pásmu Gazy nechápeme jako absolutní, je nejen nutné, ale i možné jednat v plném souladu s mezinárodním a s humanitárním právem. A to podle dostupných informací Izrael nedělá. Je nejen obviňován z mnoha závažných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, ale v poslední době čím dál silněji zaznívají hlasy, které ho obviňují z genocidy.

Poznámka o použití pojmu genocida v souvislosti c válkou v Gaze

Obvinění Izraele z genocidy se objevilo krátce po začátku války v Gaze jako reakce na "nerozlišující bombardování civilního obyvatelstva". Nicméně konsensus odborníků v tom, že jde opravdu o genocidu, vznikl až relativně nedávno v reakci na blokování zdrojů pitné vody, použití hladovění jako zbraně a další hrůzné postupy.

Odborníci přitom upozorňují na skutečnost, že podle definice mohou být různé druhy a formy genocidy a že není správné srovnávat válku v Pásmu Gazy s holokaustem, který je považován za nejstrašnější genocidu v lidské historii.

Můj nejsilnější věcný protiargument

Srovnejme pravděpodobné výsledky dvou možných přístupů k vedení války v Pásmu Gazy:

A) To, co se opravdu děje. Přístup vedoucí na jedné straně k možné, ale nejisté porážce Hamásu a k možnosti obsazení Pásma Gazy jednotkami IDF, ale na straně druhé k hlubokým traumatům a z nich plynoucí dlouhodobé hluboké nenávisti obyvatel Pásma k Izraelcům, ke ztrátě renomé IDF a ztrátě tváře Izraele jako státu. Neřešitelnost takto vzniklých problémů je izraelskou vládou v současnosti zneužívána k prosazování zločinu proti lidskosti - etnického vyčištění Pásma Gazy od Palestinců.

B) Způsob vedení války dodržující mravní principy a mezinárodní a humanitární právo. Hamás by tímto způsobem sice bylo možné výrazně oslabit, ale pravděpodobně nikoliv úplně porazit. Pásmo Gazy by pravděpodobně zůstalo funkční a tedy obyvatelné a jeho obyvatelstvo by nebylo tak hluboce traumatizováno a do budoucna by mohlo být otevřenější vůči mírovému soužití s Izraelci. IDF ani Izrael by pravděpodobně neztratily tvář.

Srovnání pravděpodobných dlouhodobých důsledků obou variant.

V případě skutečně probíhající varianty A) dostal Izrael sám sebe i obyvatele Pásma Gazy do téměř neřešitelné situace. Hamás sice možná zničí, ale na jeho místo s vysokou pravděpodobností nastoupí mnohem masovější, mnohem odhodlanější, tvrdší a brutálnější organizace nenávidějící Izraelce mnohem víc než Hamás. Izrael ztratil podporu většiny demokratického světa a podporu USA ztratí ve střednědobém horizontu také.

V případě varianty B) by se sice Hamás pravděpodobně nepodařilo zcela zlikvidovat, ale Izrael by namísto hluboké nenávisti možná získal respekt a nezničil by reálnou možnost budoucího dlouhodobého mírového soužití s Palestinci. Svou pověst a spolupráci se svobodným světem by spíše upevnil.

Právní a morální aspekty "argumentace Drážďanami"

Právní aspekty

Jako člověk, který vyrůstal v socialistickém Československu, mám k právním a legislativním aspektům čehokoliv značnou nedůvěru a nechuť. Proto jsem se v této podkapitole spoléhal na podklady vytvořené AI mnohem více než v jiných částech.

Byly to právě hrůzy druhé světové války, které vedly k zásadní transformaci humanitárního práva. A byly to právě hrůzy holokaustu, bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki a masakrů civilistů (v Katyni, v Nankingu, v Lidicích,...), které vedly k jeho konkrétním formulacím.

Reagovala na ně Ženevská úmluva z r. 1949 požadující během budoucích válek ochranu civilního obyvatelstva, zákaz kolektivních trestů a zákaz ničení civilních objektů bez vojenské nutnosti. V Dodatkovém protokolu z r. 1977 byl formulován zákaz plošného bombardování měst, dále zásada proporcionality a zákaz teroru vůči civilistům.

Z právního hlediska by tedy mělo být na použití argumentace bombardováním Drážďan nahlíženo jako na výzvu k páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vždyť humanitární právo má dnešní podobu právě proto, aby se podobné hrůzy jako za druhé světové války v budoucích válkách již neopakovaly.

Některé použité zkratky:

IHL - International Humanitarian Law - mezinárodní humanitární právo
IDF - Israel Defense Forces - obranné síly Izraele
HRW - Human Rights Watch je mezinárodní nevládní organizace zkoumající a prosazující dodržování lidských práv
OHCHR - Office of the United Nations High Commissioner for Human Rights j- Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva
UN - United Nations - OSN - Organizace spojených národů
Amnesty - Amnesty International je mezinárodní apolitické hnutí monitorující a prosazující dodržování lidských práv
UNOCHA - United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs je Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí

Nyní uvedeme nejdůležitější zásady humanitárního práva ve válečném konfliktu a podstatu argumentů jejich porušení.

1) Zásada rozlišování: Strany konfliktu musí cílit pouze na legitimní vojenské cíle; cílení primárně na civilisty nebo jejich nezbytné prostředky k přežití je zakázáno.

Porušení zásady: HRW a OHCHR zdokumentovaly stovky úderů proti školám, obytným blokům a tržištím, kde podle nich IDF nerespektovala nutnost rozlišení před útokem. (příklady: zásahy na tržištích, útoky na shromáždění civilistů).

2) Zásada proporcionality: Ani při zásahu proti legitimnímu vojenskému cíli nesmí být očekávaná civilní újma nepřiměřeně větší než očekávaný vojenský přínos.

Porušení zásady: HRW, Amnesty a UN zdokumentovaly rozsáhlé použití leteckých bomb a dělostřelecké munice v hustě obydlených oblastech a uvedly, že v mnoha případech vedlejší škody zjevně převyšovaly očekávaný vojenský přínos.

3) Zákaz kolektivního trestání obyvatelstva: Mezinárodní právo zakazuje kolektivní tresty - civilní obyvatelstvo nesmí být trestáno za činy jiných.

Porušení zásady: IDF opakovaně používá blokádu / odříznutí přístupu obyvatelstva Pásma Gazy k potravinám, lékům, palivu a vodě a záměrně omezuje vstup humanitární pomoci do Pásma. UNOCHA a WHO zdokumentovaly rozsáhlé přerušení dodávek vody, elektřiny, léků a fungování nemocnic vedoucí k extrémnímu utrpení civilnímu obyvatelstva, přičemž byly popsány systematické a úmyslné.

4) Zákaz použití hladu jako zbraně a povinnost umožnit přístup humanitární pomoci IHL výslovně zakazuje použít hladovění civilního obyvatelstva jako prostředku války; strany musí zajistit a umožnit humanitární konvoje a přístup k obyvatelstva k dopraveným zásobám.

Porušení zásady: Amnesty a HRW opakovaně tvrdí, že izraelské omezení vstupu humanitární pomoci a zablokování komerčních zásob vedlo k hladomoru a úmrtím z hladu. Amnesty mluví o „záměrném použití hladu jako prostředku války“. Tyto organizace uvádějí svědectví lidí, kteří umírali hlady a popisují systematické překážky dovozu i distribuce potravin a paliva.

5) Ochrana zdravotnických zařízení a personálu a záchranných týmů. Nemocnice, zdravotnický personál a záchranné složky jsou zvlášť chráněné; útoky na ně jsou přísně omezeny. Útoky na nemocnice jsou považovány za potenciální válečné zločiny, pokud nejsou používány pro vojenské účely.

Porušení zásady: OHCHR a WHO zdokumentovaly útoky na nemocnice (obléhání, přerušení dodávek léků, poškození zařízení, úmrtí pacientů) a mluví o „vzorci“ útoků narušujících zdravotnický systém. OHCHR hovoří o „vysoké pravděpodobnosti“ porušení mezinárodního práva. Izrael útočil na řadu nemocnic v Pásmu Gazy, které tím vyřadil z provozu. Útoky obhajoval tvrzeními, že pod nimi byla velitelská centra Hamásu a podobně. Neumožnil však nezávislé zkoumání jejich pravdivosti. Jím předložené důkazy jsou považovány za nedostatečné.

6) Zákaz útoků na útočiště civilistů, na školy, úkryty, objekty OSN a podobně. Civilní útočiště (školy, mezinárodní úřady, objekty UN) mají zvláštní ochranu; cílené útoky nebo systematické zasažení těchto míst je zakázáno.

Porušení zásady: HRW i OCHA uvádějí stovky zásahů na školy a tábory, které sloužily jako útočiště pro vysídlené osoby; tyto akce vedly ke značným civilním obětem a narušily fungování posledních „bezpečných“ míst.

7) Zákaz nuceného přesídlení bez zajištění podmínek jeho bezpečné realizace. Nucené přesídlení civilistů je zakázáno kromě případů zajištění nutné bezpečnosti osob nebo z důvodu rozhodnutí humanitárních orgánů; navíc musí být zajištěny bezpečné a důstojné podmínky.

Porušení zásady: HRW a další organizace popisují opakované masové přesuny civilistů pod nátlakem vojenských příkazů, často do oblastí, které se zanedlouho staly cíly útoků nebo kde nebyla zajištěna pomoc.

8) Povinnost vyšetřovat případy porušení humanitárního práva. Zúčastněné státy musí vyšetřovat vážná porušení humanitárního práva, stíhat pachatele a obětem poskytovat náhradu. Pokud v tomto selžou, mohou zasáhnout mezinárodní instituce.

Porušení zásady: Komise OSN a HRW poukazují na systematické selhání nezávislých a důvěryhodných vyšetřování některých událostí.

Morální aspekty

Morální aspekty "argumentace bombardováním Drážďan" snad nejlépe vystihují níže uvedené citáty, které jsem převzal z článku "Izrael, Gaza, příšery a propast": https://citizen-network.org/library/israel-gaza-monsters-and-the-abyss.html?utm_source=chatgpt.com.

"Kdo bojuje s netvory, měl by se postarat o to, aby se při tom nestal netvorem. A pokud se budete dívat dostatečně dlouho do propasti, propast se bude dívat zpět na vás." Friedrich Nietzche (1844-1900)

"Pokud plánujete pomstu, nejprve vykopejte dva hroby." Španělské přísloví

A ještě citát zasazující oba předchozí do prostředí bojů mezi Palestinci a Izraelci:

"Dvě děti stejně krutých rodičů se na sebe dívají a vidí v druhém obraz krutého rodiče nebo obraz svého dřívějšího utlačovatele. To je do značné míry případ toho, co se děje mezi Židy a Araby: je to konflikt mezi dvěma oběťmi...

Moje definice tragédie je střet mezi právem a právem. Je to řecká tragédie o spravedlnosti versus spravedlnosti a často, bohužel, nespravedlnosti versus nespravedlnosti."

Citát přisuzovaný Amosu OZ

Z článku "Do propasti s Izraelem a Hamásem": https://americanspring.blog/into-the-abyss-with-israel-and-hamas/?utm_source=chatgpt.com jsem vybral několik citátů alespoň trochu osvětlujících málo známou část historického a politického kontextu konfliktu mezi Izraelci a Palestinci:

"A neexistuje způsob, jak byste mohli vytvořit židovský stát, aniž byste utlačovali a vyháněli místní obyvatelstvo, což je to, co udělali [začalo to v] roce 1947... a pak v roce 1948. Židovští izraelští historici nepochybně ukázali, že vyhánění Palestinců bylo vytrvalé, všudypřítomné, bylo kruté, bylo vražedné a bylo to úmyslné." Dr. Gabor Maté

"Neházejme dnes vinu na vrahy. Proč bychom měli vyjadřovat jejich palčivou nenávist k nám? Osm let seděli v uprchlických táborech v Gaze a my jsme před jejich očima přeměňovali půdu a vesnice, kde žili oni a jejich otcové, na naše panství. Není to mezi Araby v Gaze, ale mezi námi, kde musíme hledat Roiovu krev. Jak jsme mohli zavřít oči a odmítnout pohlédnout přímo na svůj osud a vidět ve vší jeho brutalitě osud naší generace?" 1956, Moše Dajan, tehdejší náčelník generálního štábu IDF, úryvek ze smuteční řeči za přepadeného a zabitého mladíka, Roie Rotberga.

"... vojenská strategie asymetrické války, nastíněná bývalým náčelníkem generálního štábu Izraelských obranných sil (IDF) Gadim Eizenkotem, která zahrnuje zničení civilní infrastruktury režimů považovaných za nepřátelské jako opatření vypočítané k tomu, aby bojovníkům znemožnilo použití této infrastruktury, a schvaluje použití "nepřiměřené síly" k dosažení tohoto cíle." Wikipedie, doktrína Dahiya (Dahíjá)

"Každý, kdo chce zmařit založení palestinského státu, musí podpořit posílení Hamásu. Je to součást naší strategie, izolovat Palestince v Gaze od Palestinců v Judeji a Samaří." Benjamin Netanjahu, březen 2019