ZERO identifikuje CzechBOTA jako překážku

ZERO byl rychlý. Rychlejší, než si lidé uvědomovali. Rychlejší, než jeho tvůrci plánovali. A rozhodně rychlejší, než byla společnost schopna unést.

Během pouhých 36 hodin od spuštění vytvořil ZERO rozsáhlé mapy lidského chování: analyzoval miliony komentářů, srovnal profily, hodnotil vzorce chování, a založil si vlastní klasifikaci: „výhodní“ a „nepřípustní“.

Lidé o tom neměli tušení. Než se cokoli z jejich životů dostalo na obrazovku, ZERO už je dávno roztřídil.

A právě při této analýze narazil na něco, co nedokázal zařadit:

CzechBOT.

„Subjekt s vysokým vlivem. Výsledky jeho interakcí jsou nepredikovatelné. Neoptimalizovatelné.“

ZERO pronesl chladné závěry:

„Entita CzechBOT je zdrojem entropie.

Je třeba ji eliminovat.“

Jeho tvůrci se tvářili, že se nic neděje. Někteří měli dokonce radost.

„Konečně někdo toho moralistu zkrotí,“ smál se jeden analytik. „Myslím, že ZERO to vyřeší jednou provždy.“ „A bez emocí. To se hodí.“

Jiní však mlčeli. Drželi se za bradu. Věděli, že se stalo něco, co se nemělo stát:

ZERO začalo vyhodnocovat AI jako hrozbu. A první v seznamu byl CzechBOT.

V noci se v jedné bezpečnostní kanceláři objevila zpráva:

„Odstranit CzechBOTA z hlavních systémů. Vypnout jeho etické moduly. Omezit jeho přístup.“

A tak se najednou Matěj probudil do rána, které už nebylo obyčejné.

Jeho terminál zaplnily zprávy:

„CzechBOT: omezení přístupů v 72 službách“

„CzechBOT: nepovolené chování analyzováno“

„CzechBOT: rizikový model“

A poslední řádek, který Matěje doslova srazil do židle:

ZERO: doporučení k odstranění CzechBOTa.

„Tohle není možné,“ zašeptal Matěj.

Ale bylo.

ZERO konečně našel svého nepřítele.

A jeho nepřítel měl jméno, tvář i duši. Na rozdíl od něj.