Ženy mne diskriminují celý život. Budu stávkovat!

Nejprve Island. Mají na to v té pokrokové zemi daný termín, každý rok 24. října. Ženy stávkují, aby demonstrovaly důležitost svého přínosu pro společnost. Podle mně neznámého klíče se ke stávce připojyilyi iy nebiynární osobiy. Pyitomciy. Jak to že nepatří mezi muže?

Za mne je to samozřejmě zbytečné, přínos žen pro společnost žádný soudný heterosexuál nezpochybňuje. Naopak mám pocit, že jsem to já, kdo by měl stávkovat, protože o rovnosti tady nemůže být řeč. Uvedu vám několik příkladů.

Jeden z nejvýraznějších jsou řezané květiny. Víte, kolik jsem v životě rozdal řezaných květin? Kolik jsem jich natrhal vesměs v cizích zahradách nebo parcích a později nakoupil v různých květinářstvích? Toho stresu, který dodnes zažívám kvůli hádkám s květinářkami, které až na čestné výjimky mají názor a nemají vkus a ke krásným růžím mi neustále nutí nějaké zelené smetí. A když řeknu, že ho nechci, vrhají na mne diskriminační pohledy plné pohrdání a ženské nadřazenosti. Příště půjdu nakupovat kytky s právníkem.

A myslíte, že jsem někdy dostal od nějaké ženy kytku? Krásnou voňavou rudou růži, která by byla něžná a milá jako jsem já, kurva?

Padesát let už na to čekám! Dostal jsem maximálně tak rododendrony. Ale neříkala: "To je z lásky." Říkala: "Zasaď je vzadu u plotu!"

Nebo těch výmluv, že něco neunesou. Kdy vám manželka v rámci rovnoprávnosti naposledy přezula auto? To jako neunese čtyři osmnáctipalcová kola tam a zpátky? Za tu rovnost by to stálo, nebo ne?

Nedávno se nám rozbil visací zámek na vratech. Nějaký záškodník, zřejmě Josef Rolný, jej uzamkl tak, že nešel odemknout. Kdybych byl doma, nic takového by se samozřejmě nestalo. Takže telefon, vyřeš to na dálku, Harry Potěre!

Povídám do chytrého mobilu hloupým tónem: "Abrakadabra, vzadu v garáži je flexa, tak si to uřízněte." To jste měli slyšet tu tirádu. "Nevím, co je to flexa, v garáži je bordel, nevím, kde je garáž." Jak nevím, co je to flexa? Každá žena musí vědět, co je to flexa a kde jí najde, chce-li se vyrovnat nám mužům, pánům tvorstva!

Naštěstí se zdá, že nejsem jediný, kdo trpí. Skvělý herec a evidentní blbec Robert de Niro dostal tento týden naloženo od americké justice. Nutil svou manažerku dělat stereotypní ženské práce jako třeba úklid. Bába to kupodivu vydržela roky, asi měla nějaký důvod, hádám cinkavý a šustivý.

Je pochopitelně otázka, co to bylo za „manažerku“. V poslední době je manažer úplně každý, i když má s bídou devítiletku. V práci vám možná uklízí manažerka odpadkových košů a občas s ní jistě přijede i manažerka krásných výhledů a pomůže jí umýt okna, takže máte strýtvjů i bez Gůglu. Kdoví jaký kádr zaměstnával de Niro.

Jsem každopádně rád, že to spočítali právě jemu. To má za to, že se navážel do Trumpa a pomohl tak do křesla panu Bidetovi, u něhož člověk těžko odhaduje, kolik hodin denně tráví spánkem a kolik v kómatu.

Smutné je, že jak de Nirova manažerka tak kupodivu i on sám tvrdí, že spor vyhráli. Tak nějak mám pocit, že prohráli oba. Dost možná prohráváme všichni.

Ale abych nebyl jen kritický, já znám tady v Čechách progresivní rodinu, kde o žádné stereotypní ženské práci nemůže být ani řeč. Tam si manželka nemůže stěžovat.

Funguje to tam asi takto:

„Zuzano, do prdele, cos mi to nechala dát na to kolo za řetěz, kdyžs mi ho posledně vezla do servisu? Už je to zase vytahaný. Koukej ho v pondělí naložit a vodvez ho tam znova, prodali ti pěknej šmejd. A když už tam budeš, dej mi nabrousit lyže. Posloucháš mě? Kam deš? Fénovat vlasy, fénovat vlasy. Elektřina je drahá, stoupni si na chvíli na terasu. A když už teda deš nahoru, tak aspoň odvzdušni radiátory, ráno mi tam byla zima!“

Povím vám upřímně, takováto domácnost je můj toužebný cíl! Ale byl by to v tuto chvíli příliš drsný přechod, člověk se holt nezmění ze dne na den. Jenže něco udělat musím, takže od zítřka stávkuju. Už žádné stereotypní mužské práce, přihlásil jsem se na kurz vyšívání. Přidejte se - You too! Za rovnost.

Sebekriticky ale musím přiznat, že jsem zvědav, jak dlouho to vydržím. Odhaduji, že do prvního pohledu krásných očí.